Hotel Mříž

SČÍÍÍTÁÁÁK!!!! SČÍÍÍÍTÁÁÁK!!

Vstávat vy líný kůže!

Nástup na chodbuu, děleej, děleej!

Jo...

Vítejte v hotelu mříž.

Realita.

Jedeme.

Oči se mi rozlepí, zase čumím na palandu

Tady končí veškerý fóry, tady nemáš žádnou srandu

Bachař mlátí do dveří, dělá z nás jen salámy

Řve na celou chodbu, že nejsme doma u mámy

Vylezu ven z pelechu, rovnou bosky na beton

Tohle není dovolená, ani žádný Sheraton

Musíš stát v pozoru, ruce pěkně za záda

Takhle tady začíná ta každodenní paráda

Brzo ráno po sčítáku na snídani utíkáš

Chceš se aspoň trochu nažrat když tu vůbec nepícháš

Pak si zahrát mariáš nebo s Romy na čardáš

Nebo jen jak kokot postáváš

Potom UHO k obědu v pondělí i ve středu

Je to tu předvídatelný skoro jako rodinka

Ve čtvrtek a v sobotu budou zase kolínka

Tak jsem šel "na knedlíky" vyfasoval tepláky

Teď tu s partou zoufalců čekám na zázraky

Kuchařova omáčka je hustá jako malta

Když to pošleš do břicha házíš na hajzlu salta

To je Hotel Mříž pět hvězd ale v kanále

Spoluvěznů osádka naštěstí je vcelku vlídná

Životní úroveň zůstává však velmi bídná

Máme tu fakt na mále

A to ani venku nehrajem si na krále

Doma sem byl jedlík

Nevadil mi knedlík

Tady se svými společníky

Už nechceme chodit "na knedlíky"

Je nás totiž většina

Tečou nám už ušima

Vaříme si kafe, co má sílu býka

Čas se vleče pomalu a nikam neutíká

Večer v týhle díře, to je nuda k usraní

Spolubydla pod dekou má zas rande s vlastní dlaní

Zítra zase nanovo, ten samej blbej kolotoč

A ty se jenom ptáš sám sebe: „Sakra, brácho, proč?“

Sčííítááák...

Zase zítra.

Drž hubu a krok.

Mír všem za katrem.

Konec.