Hotel Mříž

SČÍÍÍTÁÁÁK!!!! SČÍÍÍÍTÁÁÁK!!

Vstávat vy líný kůže!

Nástup na chodbu, dělej, dělej!

(Jo...)

(Vítejte v hotelu mříž.)

(Realita.)

(Jedeme.)

Oči se mi rozlepí, zase čumím na palandu

Tady končí veškerý fóry, tady nemáš žádnou srandu

Bachař mlátí do dveří, dělá z nás jen salámy

Řve na celou chodbu, že nejsme doma u mámy

Vylezu ven z pelechu, rovnou bosky na beton

Tohle není dovolená, ani žádný Sheraton

Musíš stát v pozoru, ruce pěkně za záda

Takhle tady začíná ta každodenní paráda

Brzo ráno po sčítáku na snídani utíkáš

Chceš se aspoň trochu nažrat když tu vůbec nepícháš

Pak si zahrát mariáš nebo s Romy na čardáš

Nebo jen jak kokot postáváš

Potom UHO k obědu v pondělí i ve středu

S chábry jsme tu skoro jako rodinka

Ve čtvrtek a v sobotu budou zase kolínka

Tak jsem šel "na knedlíky", vyfasoval tepláky

Teď tu s partou zoufalců čekám na zázraky

Kuchařova omáčka je hustá jako malta

Když to pošleš do břicha, házíš na hajzlu salta

To je Hotel Mříž, pět hvězd ale v kanále.

Nepozvracet se zde z z jídla máme všichni na mále .

Doma sem byl jedlík, nevadil mi knedlík

Tady se svými společníky, už nechceme chodit "na knedlíky"

Je nás totiž většina, tečou nám už ušima

Venku jsem byl neposeda, pořád jsem fetoval

Ale až zde v hotelu mě spoluvězeň tetoval

Venku to byl instalatér, provokatér, restauratér, amatér

Tady je to mistr tatér, ten nejlepší ze všech pater

Na pokoji svoje tetovací studio má

Je to frajer, Tabáky za to dostává

Jsou tu týpci za drogy ale i za daně

Co dělali na dépéháčku úniky odhodlaně.

Chtěli jsme jen peníze pro rodinu a tak nějak omylem skončili sme u zločinu.

Všichni ale končíme přes kopírák totožně ,

Advokát to posral, obhajoval mne nemožně

Já jsem vlastně nevinný, tohle je Justiční omyl,

Že se tohle dělat nemá, já si neuvědomil

Radši budu šlapat, pochvalu a dé,es,ku k tomu

Já nevím jak vy, já chci na půlku domů!

Vaříme si kafe, co má sílu býka

Čas se vleče pomalu a nikam neutíká

Večer v týhle díře, to je nuda k usraní

Chábr vedle pod dekou má zas rande s vlastní dlaní

Zítra zase nanovo, ten samej blbej kolotoč

A ty se jenom ptáš sám sebe: „Sakra, brácho, proč?“

(Sčííítááák...)

Zase zítra.

Drž hubu a krok.

Mír všem za katrem.

Konec.