✦ LEGIE MRTVÝCH HVĚZD ✦

Na kraji světa, kde mlhy stíny pletou,

legie mrtvých hvězd pochodují, věky nesoucí hněv.

Koně duchů duní v prázdných hvězdných polích,

a Marcus Aurelius stojí, meč v rukou, světlo ve věku.

(VLOŽKA) (Marcus)

“Ex tenebris stellam accendimus!”

Z temnoty zapalujeme hvězdu, římská moc v nekonečnu.

(Refrén)

Za Řím! Za duše! Za světlo, co noc nepřemůže,

meče se třpytí, legie kráčí, vesmír se chvěje.

“Romani, memores estote… Gloria aeternum est!”

Hlas císaře vede je vpřed, kde stíny se hroutí.

---

(SLOKA 2)

Padlí hrdinové šepotem varují, co přijde,

barbaři, nestvůry, chaos, co hvězdy zahalí.

Marcus kráčí mezi mlhovinami, tvář klidná, ocel břitká,

“Per aspera ad libertatem! Custodite imperium!”

A legie za ním, v rytmu kosmické války, povstává.

(Refrén)

Za Řím! Za duše! Za světlo, co noc nepřemůže,

bitva duní jak srdce vesmíru, krev se mísí s prachem.

“Romani, memores estote… Gloria aeternum est!”

Duch císaře kráčí vpřed, vítězství v očích mužů.

---

(BRIDGE)

Kopí lámou se, štíty duní, temnota vytrácí dech,

Marcus šeptá padlým: “Non timeo mortem…”

Vita ipsa militiae similis est — život je boj, ať žiješ či umíráš.

Chóry hvězd se chvějí, rytmus bitvy plyne do vesmíru.

---

(SLOKA 3)

Noc padá, ale legie nespí, střeží bránu světů,

Marcus píše do hvězd, každý znak je jiskra naděje.

Roma non vincit ferro, sed animo — Řím vítězí duchem,

et animus est lux quae vincit umbras belli — světlo v srdci války.

(Refrén)

Za Řím! Za hrdiny! Za světlo, co temnotu přemáhá,

Marcus vede legie, a hvězdy zpívají jejich píseň.

“Ex tenebris stellam accendimus!”

Z temnoty zapalujeme hvězdu — a legie kráčí dál.

---