(guitar solo)
---
(INTRO) (instrumental, ticho, smyčce)
Město dýchá slaný vzduch,
pláž má barvu klidu,
nikdo netuší,
že vteřina změní svět.
(violin solo)
---
(SLOKA I)
Seděl v kavárně, obyčejný den,
dvě malé dcery doma, v hlavě jen sen,
že svět je místo, kde strach nemá tvář,
kde slunce vyjde znovu, i když padá hráz.
Ozval se výstřel, kov roztrhl vzduch,
dav se rozpadl, ztichl každý duch,
a on vstal beze slov, bez plánu, bez zbraní,
jen srdce bilo — a víra ho chrání.
---
(SLOKA II)
Mezi auty, stín a dech,
krok za krokem, čas se láme,
vidí muže s nenávistí v očích,
svět se houpe na hraně.
Není voják, není soudce,
není hrdina z knih,
je to muž, co ví,
že zlo se někdy zastaví jen blízko,
jen teď, jen tady, jen v těchto vteřinách.
---
(REFRÉN)
Holýma rukama proti smrti,
bez nenávisti, bez vlajek a lží,
jeden muž, jeden čin,
když svět zadržel dech.
Holýma rukama proti zlu,
ne podle víry, ne podle krve,
ale podle odvahy,
která se narodí, když už není kam utéct.
---
(SLOKA III)
Vrhl se vpřed, čas praskl jak sklo,
zápas, křik, pak ticho, co bodlo,
zbraň padla na zem,
a pláž znovu dýchá.
Čtyři rány v těle, ale stojí dál,
ne pro slávu, ne pro potlesk davů,
jen proto, že někdo musel říct:
„Tady to končí.“
---
(MOST) (zpomalit, sbor, orchestr)
Je muslim… stejně jako ten, kdo střílel,
ale víra není zbraň,
víra je most.
Nejsou to slova, co zachraňují svět,
jsou to činy v tichu,
když se nikdo nedívá.
Otec dvou dcer,
syn rodičů z Idlíbu,
občan světa,
který řekl ne.
---
(REFRÉN II) (silnější)
Holýma rukama proti smrti,
a svět se na chvíli spojil v jeden hlas,
nejsou barvy, nejsou hranice,
jen život, co zůstal mezi námi.
Holýma rukama proti zlu,
tohle je pravda, co nelze popřít,
hrdina nevypadá jako z filmu,
hrdina prostě vstane.
---
(OUTRO) (ticho , piano, smyčce)
Modlí se za něj otec,
město šeptá jeho jméno,
a moře si pamatuje den,
kdy člověk byl víc než strach.
Holýma rukama…
svět ještě má naději.
---
Logistik
