(SLOKA I)
Večer padá na Malou Stranu, stíny se mísí s lampami,
uličky voní starým kamenem a hudbou z kaváren.
Smích přátel se nese nad dlažbou, lehký vítr hladí tváře,
a každé kroky mají rytmus, co pamatuje staletí.
Květinové balkony šeptají příběhy, co nikdo neslyšel,
stěny domů nesou stopy minulých životů,
a my kráčíme spolu, spojeni vzpomínkami,
jako by každý krok byl tancem mezi minulostí a přítomností.
(SLOKA II)
Kavárny otevřené, voní kávou a čerstvým pečivem,
stoly pod lampami, kde přátelé přinášejí své příběhy.
Hlasitý smích a jemné povzdechy, nostalgie mísí se s radostí,
a my připíjíme na život, na přátelství, na okamžik.
Mosty a věže svítí nad námi, Vltava tiše plyne,
a každý tón hudby z ulice se dotýká srdce.
Něco v tom vzduchu říká, že štěstí je jednoduché,
že smích a vzpomínky jsou dražší než zlato.
(REFRÉN)
Setkání v Malé Straně, světla tančí v očích našich,
smích a vzpomínky, co se v srdci ukrývají.
Oslava života, chvíle, co nemizí, jen se pamatují,
trochu melancholie, trochu radosti – a večer plyne dál.
(SLOKA III)
Staré domy šeptají tajemství, co se ztrácí v noci,
uličky vedou k malým náměstím, kde stánky svítí.
Každý úsměv je melodie, každý pohled je příběh,
a my se smějeme i vzpomínáme, jako by čas zpomalil.
Hudba z kavárny hladí duši, akordeon zpívá tichou píseň,
kytara jemně doprovází, jak světla mostů se odráží ve vodě.
A my víme, že tyhle chvíle, tyhle večery,
jsou pokladem, který se nedá koupit ani zapomenout.
(SLOKA IV)
V uličkách Malé Strany jsme se ztratili i našli,
v každém kroku slyšíme příběhy města, co dýchá.
Nostalgie se mísí s radostí, smích se sklání k hudbě,
a každý tón připomíná, že život je dar, co nás spojuje.
Večerní mlha hladí kamenné mosty, lampy svítí nad hlavami,
a my kráčíme dál, držíme se za ruce, připomínáme si,
že oslava života není jen v ohňostrojích a darovaných dárcích,
ale v okamžicích, kdy srdce bije spolu a smích nezmizí.
(REFRÉN – závěr)
Setkání v Malé Straně, světla tančí v očích našich,
smích a vzpomínky, co se v srdci ukrývají.
Oslava života, chvíle, co nemizí, jen se pamatují,
trochu melancholie, trochu radosti – a večer plyne dál.
---
Logistik
