---
TEN VEČER U VLTAVY
(SLOKA I)
Večer padá na Karlův most, světla se třpytí v tichu,
Vltava tiše zpívá, hladí staré město v klidu.
Smích a hlasy rodiny se nesou mezi domy,
a každý krok po dlažbě má svůj příběh, svůj stín.
(SLOKA II)
Kavárny voní kávou a čerstvým pečivem,
hudba z ulice hladí srdce, jako něžným dechem.
Sedíme u vody, připíjíme na zdraví a léta,
a Praha nad námi šeptá, že život je dar, ať je jakýkoli.
(REFRÉN)
Ten večer u Vltavy, světla tančí v očích našich,
smích a vzpomínky, co se v srdci ukrývají.
Ten večer u Vltavy, rodina, co drží nás pohromadě,
a každý tón hudby připomíná, že štěstí je právě tady.
(SLOKA III)
Mosty a věže, stíny starých domů,
město dýchá, jakoby zpívalo jen pro nás.
Vzpomínky z mládí se mísí s dnešním dnem,
a vítr nad řekou přináší něžný, uklidňující sen.
(REFRÉN – závěr)
Ten večer u Vltavy, světla tančí v očích našich,
smích a vzpomínky, co se v srdci ukrývají.
Ten večer u Vltavy, rodina, co drží nás pohromadě,
a každý tón hudby připomíná, že štěstí je právě tady.