(INTRO)
Motor funí, noc je zlá
mráz se kouše do skla
dva šmoulové v kabině bdí
jeden bručí, druhej se smějí
(SLOKA 1)
Karel mrzout, bradu v šále
„Zase zima, to je v háji!“
ruce zkřehlý, nálada taky
na Německo má jen nadávky
Romek vedle – úsměv širší než dálnice
„Klid, Karle, ber to sportovně přece!“
píská si, bubnuje do palubky
jak by byl na výletě, ne v dodávce
(REFRÉN)
Šmoulové mrznou, ale jedou dál
Karel nadává, Romek se smál
noc je dlouhá, asfalt zlý
jeden bručí, druhej žije sny
Šmoulové mrznou, smích je štít
Romek se řehtá, Karel chce klid
dva světy v jedný kabině
a přesto jedou společně
(SLOKA 2)
Karel brumlá: „Zase zácpa,
kdybych byl doma, mám klid a kapra“
topí to málo, kafe studí
„Romek mlč, nebo mě trefí šlak, ty lůdi“
Romek se řeže smíchy v půli věty
„Ty bys bručel i na slunci v létě!“
vypráví historku z pumpy u Kielu
jak si spletl řidiče s plyšovým psem u mobilu
(REFRÉN)
Šmoulové mrznou, ale jedou dál
Karel je mrzout, Romek je král
kilometry mizí jak sníh
jeden se mračí, druhej má smích
Šmoulové mrznou, smích je štít
i když to Karla umí pěkně štít
bez Romeka by noc byla zlá
i když to Karel nikdy nepřizná
(MOST)
A když přijde ticho, hluboký mráz
Karel se dívá, Romek ztiší hlas
pod brumláním je starej strach
že bez parťáka by zůstal sám
Romek jen mrkne: „Hele, jedeme dál“
Karel zavrčí… ale plyn přidal
mrzout i šašek, dva póly světa
co drží spolu, když noc je prokletá
(REFRÉN – ZÁVĚREČNÝ)
Šmoulové mrznou, ale jedou dál
Karel bručí, Romek se smál
Německo spí, silnice ví
že tyhle dva nic nezlomí
Šmoulové mrznou, smích je štít
i mrzout musí občas žít
až motor ztichne, dáme si čaj
Romek se směje… Karel řekne: „No… snad.“
(OUTRO)
Motor utichá, noc už ví
že mrzout i šprýmař dojeli živí 🚛❄️
Logistik
