Šašek s nitkama

Hej Tomáši, myslel sis, že jsi král,

jen trapnej šašek, co hraje falešnej bál.

„Polkni pilulku, buď, jak já si přeju,“

haha, sorry kámo, já tvou hru už nehraju!

Taháš za provázky, loutky ti tleskaj,

bereš jim duši, myslíš, že lesk máš.

Ale tvůj cirkus už dávno shořel,

zbyl jen popel, zbyl jen bordel.

Nemáme tě rádi, vůbec, nikdy víc,

jsi jen špatnej vtip, co už nemá nic.

Tvý jméno je trapas, tvůj svět je zeď,

Tomáši, tvůj hrob je jen šaškova klec!

Hrál sis na pána, co všechno ví,

ale tvý „pravdy“ jsou jen prázdný lži.

Provázky praskly, maska ti spadla,

zůstal jsi sám, jen prázdná fasáda.

Bereš jim srdce, bereš jim dech,

duši bys prodal i v posledních snech.

Ale já nejsem tvůj divák v hledišti,

směju se ti v tý vlastní klišé písni!

Nemáme tě rádi, vůbec, nikdy víc,

jsi jen špatnej vtip, co už nemá nic.

Tvý jméno je trapas, tvůj svět je zeď,

Tomáši, tvůj hrob je jen šaškova klec!

Tvý nitky se lámou, tvůj čas je pryč,

už nemáš moc, nemáš kam jít.

Konec tvý hry, končí tvůj smích,

já stojím svobodná, ty padáš v mžik!