Poslední ozvéna v betonu

...nádech...

...výdech...

Už jdou pro mě.

Musíš to ustát.

[Verse 1] [Male Vocal - Whispery Flow] Zrcadlo prasklý, tvář holím tupou břitvou, ruce se mi třesou před touhle těžkou bitvou.  Vyleštil jsem boty, upravil erární dres, srdce mi mlátí, jsem nervózní jak pes. Měsíce čekám na tenhle velkej den, kdy dorazí má slečna a splní se mi sen. Bachař už řve, že prej nemáme čas, polykám slzy a rovnám si hlas. Dneska je návštěva, mám vymezenou hodinu, Každá vteřina se táhne jako rok, už vedou mě chodbou, srovnávám krok.

Jenže to sklo je tlustší než zdi v tomhle hradě,

sedíš tam naproti, v tý vybledlý řadě.

Mezi námi je ticho, co křičí víc než řev,

v žilách mi tuhne moje vlastní krev.

Chtěl jsem tě obejmout, cejtit tvoje teplo,

ale v tvejch očích už zhaslo všechno světlo.

Koukáš se na mě, ale jinak než dřív,

jsem pro tebe mrtvej, i když jsem živ.

[Verse 2 - Part 1] [Male Vocal - Resentful Tone] Koukám ti do tváře zvědavý co  povíš . Snažím se usmát, chci ti říct, že moc mi chybíš, ty uhýbáš pohledem, jen do stolu civíš. Po chvíli zvedneš oči, v nich objeví se slzy a hlavně ta  výčitka:

"Víš, kdy mi došla ta poslední desítka?"

"Nebyl jsi u mě, když nám umřel Alík,"

"Klečela jsem v dešti a balila ti balík."

"Já neměla sílu kopat do zmrzlý země,"

"A v tu chvíli se objevil ON... a stál při mně."

"Vzal rýč a mlčky vykopal tu jámu,"

"Zatímco ty jsi hnil v tom tvým vězeňským chrámu."

"On mi utřel slzy, on mě zvedl ze bláta,"

"Zastoupil tebe, když zavřela se vrata."

"V tu chvíli u tý díry, tam v tom dešti, ve tmě,"

"Jsem věděla, že on je ten, kdo patří ke mně."

Řekla jsi "Je konec, já nechtěla ti lhát",

zvedla ses od stolu a nechala mě tam stát.

Koukám na tvý záda, jak mizíš v dlouhý chodbě,

a v tu chvíli zemřelo všechno dobrý ve mně.

Tahleta vzpomínka zůstane mně v hlavě,

přijdu si, jakoby sem byl na svojí popravě.

Je to můj konec, můj definitivní pád,

bez tebe nemám nic... a nemám o co stát.

Bachař mě vede zpátky, zámek cvakne jak zbraň,

za svoje chyby platím tu nejvyšší daň.

Sedám na pryčnu, hlava mi padá do dlaní,

pro mě už neexistuje žádný svítání.

Prohrál jsem válku, už nemám kam jít,

on má teď tebe... a mě tu nechaj hnít.

[Final Verse] [Male Vocal - Dying/Whispering Voice] [Minimalist Beat] A tak nemám Alíka a nemám ani tebe, z toho všeho už mi  totálně jebe. Není žádný peklo a není ani nebe, začíná se ochlazovat , chlad mě do morku zebe. Můj život nebyl život, byly to jen splašky, tak volím konec, polykám prášky. Se vzpomínkou na tebe, bez jediné výčitky, budu usínat a promítat si zážitky. Přeju ti jen štěstí a hromadu lásky, ať máš krásnej život, co nedělá ti vrásky. Tohle je moje úplně poslední věta... ...s láskou k tobě odcházím z tohodle světa.