Víš, jak záříš

(SLOKA I)
V očích nosíš ranní světlo,
co probouzí celý den,
když se směješ, svět se zpomalí,
jako by chtěl zůstat jen.
Tvůj krok píše tichou poezii,
v každém gestu je klid i žár,
jsi víc než jen krásná tvář,
jsi síla, co drží svět nad námi dál.

(PŘEDREFRÉN)
Nejsi jen obraz ve skle výloh,
jsi vítr, co mě učí stát.

(REFRÉN)
Víš, jak záříš, když jen tak jdeš,
bez koruny, bez póz, bez řeč?
Víš, jak měníš obyčejnej čas,
když řekneš „pojď“, a díváš se zas?
Tvá krása není jen to, co je vidět,
je to světlo, co dává smysl žít.

(SLOKA II)
V dlaních držíš něhu i bouři,
umíš být klid i vášeň v nás,
když padám, jsi moje jistota,
když stojím, jsi můj hlas.
Tvá krása není jen v zrcadle,
je v odvaze říct, co cítíš,
v síle jít dál, i když prší,
a přesto se znovu usmíváš.

(PŘEDREFRÉN II)
Jsi víc než slova, co zpívám,
jsi důvod, proč je zpívat chci.

(REFRÉN)
Víš, jak záříš, když jen tak jdeš,
bez koruny, bez póz, bez řeč?
Víš, jak měníš obyčejnej čas,
když řekneš „pojď“, a díváš se zas?
Tvá krása není jen to, co je vidět,
je to světlo, co dává smysl žít.

(MOST) (piano + jemná kytara)
A možná sama někdy pochybuješ,
jestli jsi dost,
ale věř mi — když vstoupíš do místnosti,
rozsvítí se most
mezi srdci, co čekaly na tvůj hlas.

(FINÁLNÍ REFREN) (gradace)
Záříš víc, než sama víš,
v každém kroku zanecháš blíž
otisk síly, něhy, snů,
krása ženy není jen v tvaru rysů.
Je v tom, jak miluješ, jak stojíš,
a jak svět kolem sebe tvoříš.

(OUTRO) (ztišení)
Když zhasnou světla, zůstane klid,
ale tvoje světlo zůstává v nás.

Metal ballad, melodic guitar, emotional male vocals, soft piano intro, uplifting chorus, warm atmosphere