Viktorie

(SLOKA I)
Viktorie vstoupí do místnosti
a vzduch se lehce promění,
není v tom hluk ani pýcha,
jen tichá jistota v držení.
Má krok, co zná svůj směr,
a oči, které se nebojí,
když se usměje do tmy,
noc ustoupí bez boje.

(SLOKA II)
Viktorie není jen jméno,
je to pocit pod kůží,
když všechno kolem ztrácí tvar
a člověk hledá, kam složí dny.
Není křehká jako sklo,
je pevná jako kámen,
a přesto když se dotkne ruky,
je v tom víc než jen plamen.

(REFRÉN)
Viktorie, jsi moje výhra,
i když svět někdy klopýtá,
v tvém pohledu je síla,
která nikdy neprohrává.
Viktorie, když stojíš vedle mě,
mizí strach i pochybnost,
protože v tobě je jistota,
že láska může zvítězit.

(SLOKA III)
Viktorie kráčí vpřed,
i když vítr fouká proti,
nezastaví ji stín ani déšť,
protože ví, kým chce být.
Drží hlavu rovně,
a srdce otevřené,
a právě v tom je její dar –
že zůstává skutečná.

(MOST – silnější nárůst)
Možná ani neví,
kolik odvahy dává kolem,
kolik ticha promění
v naději, co se vrací.
A když padne den a svět se láme,
ona zůstane stát,
ne jako královna na trůnu,
ale jako žena, co se nevzdá.

(REFRÉN – plný)
Viktorie, jsi moje výhra…

(OUTRO)
A když se zavře noc
a světla zůstanou jen v dálce,
Viktorie zůstane v srdci
jako vítězství bez poražených.

Romantic power ballad, emotional build up, piano and strings, strong male vocal, uplifting chorus