(Verse 1)
Město spí a světla zhasínaj,
v hlavě mám jen tvoje „zůstaň, stůj“,
každej krok mě táhne zpátky k nám,
i když vím, že tohle nedávám.
(Pre-Chorus)
Slova visí někde mezi náma,
neřekli jsme všechno, co se stává…
(Chorus)
Mezi řádky ticha slyším tvůj hlas,
říká „neodcházej“, i když není čas,
srdce buší rychle, ztrácím směr,
možná jsme se ztratili – ale ještě věř.
Mezi řádky ticha jsme to my,
co se bojí říct, že nejsme zlý,
jen jsme hráli hru, co nemá plán,
a teď stojím sám… nebo nejsi sám?
(Verse 2)
Telefon mlčí, ale vím, že víš,
že ty noci bez tebe jsou víc než kříž,
každej tón mi připomíná nás,
jak jsme chtěli zastavit ten čas.
(Pre-Chorus)
Možná ještě máme jednu šanci,
než se všechno zlomí v prázdný tanci…
(Chorus)
Mezi řádky ticha slyším tvůj hlas…
(Bridge)
Tak řekni mi pravdu, i když bolí víc,
jestli máme bojovat, nebo jít pryč,
protože mlčení někdy křičí víc než slova…
(Final Chorus)
Mezi řádky ticha křičím i já,
že tohle není konec – jen jiná hra,
jestli chceš, tak zůstaň, dám nám směr,
protože bez tebe už nechci jen přežít den.
(Outro)
Mezi řádky ticha… pořád jsi tu někde.