Pán skladu

Epos o Jindrovi, pánu kebabu a ochránci skladu

V časech, kdy regály stály jak hory z oceli,

a vysokozdvižné vozíky burácely jak hromy,

žil mezi muži práce jeden, jenž vládl bez koruny –

Jindra, pán skladu, ochránce hladových duší.

Když slunce klesalo za střechy haly,

a únava se vkrádala do kostí skladníků,

zvedl Jindra svůj telefon jak meč spravedlivý

a pravil: „Dnes nebude nikdo hladov!“

A tu, z dálek města, kde světla září v noci,

přichází dar – pokrm bohů, voňavý a horký:

kebab, jenž sílu vrací, jak elixír dávných časů,

v alobalu zabalený jak poklad králů.

Manipulanti i skladníci se sbíhají jak bratři,

oči jim planou jak ohně v zimních nocích,

a Jindra stojí v čele, jak vůdce spravedlivý,

co myslí na své lidi víc než na sebe.

„Jezte!“ zvolá, a smích se rozlehne halou,

únava mizí jak mlha za ranního svítání,

a v každém soustu cítí vděk i sílu

za muže, jenž ví, co znamená starat se.

Tak praví legenda mezi regály a paletami:

kde vládne Jindra, tam hlad nemá místo,

a kde voní kebab, tam drží parta pohromadě –

silnější než ocel, než čas i než práce sama.

Ať zní jeho jméno halami navždy:

Jindra – král objednávek, strážce dobré nálady,

ten, kdo v pravý čas vždy ví,

že kebab je víc než jen jídlo… je to spása.