(SLOKA I)
Na břehu stojím, svět se tiší,
mlha se zvedá nad hladinou,
slunce se láme o špičku prutu,
den začíná symfonií tichou.
Řeka plyne jak dávná píseň,
co zpívá o čase i snech,
každý kruh na klidné vodě
je odpověď na lidský spěch.
Kroky v rosou mokré trávě,
vzduch má chuť po ránu čistou,
v dálce volá křídlo racka,
nebe kreslí linku jistou.
(PŘEDREFRÉN)
Napni vlasec, nadechni se,
život plyne v proudu dál,
každé čekání má smysl,
každý okamžik je dar.
(REFRÉN) (epický sbor)
U hladiny slyším tlukot světa,
v každé vlně je síla i klid,
ryby stříbrem kreslí léta,
učí mě zpomalit a žít.
Orli krouží nad mým ránem,
ptáci jsou mým chórem snů,
u vody nejsem nikdy sám,
tady nacházím svou sílu dnů.
(SLOKA II)
Kapři šeptají v hloubkách ticha,
štika stínem projíždí proud,
život pod hladinou dýchá,
neviditelný, silný, hrdý a proud.
Ledňáček sedí jako strážce,
v očích moudrost dávných let,
její klid mi tiše říká:
„Nespěchej, svět nikam neutek.“
V rákosí zpívá ranní vítr,
labuť klouže jak bílý sen,
každý záblesk šupin ve vodě
je víc než jen obyčejný den.
(PŘEDREFRÉN II)
Struny orchestru sílí v dáli,
bubny tepou jako proud,
čekání není slabost,
je to odvaha zůstat tu.
(REFRÉN) (mohutnější, dvojhlasy)
U hladiny slyším tlukot světa,
v každé vlně je síla i klid,
ryby stříbrem kreslí léta,
učí mě zpomalit a žít.
Když vítr rozezní rákosí,
je to válečný pochod snů,
bojovník bez zbraní stojím tu,
a chráním ticho svých dnů.
(ORCHESTRÁLNÍ MEZIHRA) (sólo housle + kytara)
(stoupající melodie, rychlé tempo 170 BPM, epická gradace)
(MOST) (ztišení – jen piano + hlas)
V každém náhozu je naděje,
v každém tichu odpověď,
voda mě učí pokoře,
učí mě prostě být.
Nejde jen o úlovek,
nejde o trofej v síti,
jde o chvíli mezi nebem a řekou,
kdy srdce přestane se bít ve spěchu.
(GRAND REFREN) (plný orchestr + sbor)
U hladiny nacházím sílu,
co ve mě tiše přebývá,
v očích ptáků čtu tu víru,
že krása světa přežívá.
Ryby tančí pod hladinou,
život proudí bez hranic,
u vody jsem víc než jméno,
jsem součástí hvězd i řas.
U hladiny slyším pravdu,
že největší bohatství je klid,
v tichu ranního nádechu
se znovu učím žít.
(OUTRO) (sbor + zvuk vody)
Voda dýchá… voda zná…
kdo ji slyší… nezůstává sám…
Logistik
