(INTRO) (vítr, vzdálené hromy, orchestr)
(sbor šeptem)
Voda volá… přijď a stůj…
(SLOKA I)
Na břehu stojím, nebe tmavne,
vítr láme špičky rákosí,
hladina šeptá jméno dávné,
boj se blíží v temné krásnosti.
Prut je kopí, vlasec struna,
napnutá jak nervy v nás,
mraky táhnou jako armáda,
hrom je buben válečných čas.
Kapři krouží pod hladinou,
štika číhá v stínu trav,
candát stříbrným bleskem míjí
kořist v temných hloubkách vodních krav.
Sumec starý jak sám čas řeky
leží v jámě, tiše bdí,
každý tvor je bojovník vody,
každý dýchá, každý ví.
(PŘEDREFRÉN)
Bouře vstává z dálky černé,
křídla racků řežou mrak,
nadechni se, drž se pevně —
živly neznají strach.
(REFRÉN) (epický sbor)
U hladiny stojím proti větru,
déšť mi řeže do tváře,
bojovník bez meče a štítu,
jen s vírou, co nezhasne.
Orli krouží nad bouří světa,
volavka drží stráž,
v tomhle boji nejde o slávu,
jde o ticho, co chráním dál.
(SLOKA II)
Déšť se mění v ostré šípy,
blesk rozřízne obzor v půl,
labuť mizí v bílém stínu,
kormorán se zvedá vzhůru.
Ledňáček jak modrý plamen
proletí nad hladinou,
život plane v každém křídle,
v každé šupině pod vodou.
Plotice se třpytí v proudu,
okoun hlídá kamenný hrad,
pstruh jak stín horského ducha
proplouvá jak tajný řád.
Vlny bijí do mých nohou,
zem i voda v jednom jsou,
já tu stojím proti živlům,
ale srdce bije s řekou mou.
(PŘEDREFRÉN II)
Napni vlasec, drž se země,
každý nához je výkřik snů,
největší válka není venku —
je to boj o klid uvnitř dnů.
(REFRÉN) (silnější, dvojhlasy)
U hladiny stojím proti bouři,
hrom mi burácí v žilách,
nejsem pánem, jsem jen součástí
toho, co má věčný dech a sílu dál.
Sumec hluboký, štika prudká,
kapr zlatý jak dávný štít,
v jejich světě jsem jen hostem,
co se učí pokorně žít.
(ORCHESTRÁLNÍ MEZIHRA) (rychlá kytara, dvojkopák 170 BPM)
(bouře vrcholí, kytary s orchestrem)
(MOST) (ztišení, jen piano + déšť)
A když vítr zlomí větve,
a voda stoupne přes břeh,
stojím pevně, ne jako vládce,
ale jako svědek těchhle cest.
Volavka znovu najde klid,
orel se vrátí nad proud,
po každé válce s živly
zůstane ticho — a moudrost s ním.
(GRAND REFREN) (plný orchestr + sbor)
U hladiny nacházím sílu,
co v bouři nezmizí,
v očích ptáků čtu tu víru,
že život vždycky zvítězí.
Když vítr umlkne nad řekou
a mraky ztratí hněv,
bojovník bez zbraní odchází,
ale v srdci nese zpěv.
U vody jsem víc než tělo,
víc než jméno, víc než cíl,
jsem součástí větru, kapek,
a toho, co tu bylo dřív.
(OUTRO) (déšť ustává, šum vody, sbor)
Voda zná můj boj i ticho…
a já znám její klid.
Logistik
