(INTRO) (vítr, vzdálené hromy, orchestr) (sbor šeptem) Voda volá… přijď a stůj… (SLOKA I) Na břehu stojím, nebe tmavne, vítr láme špičky rákosí, hladina šeptá jméno dávné, boj se blíží v temné krásnosti. Prut je kopí, vlasec struna, napnutá jak nervy v nás, mraky táhnou jako armáda, hrom je buben válečných čas. Kapři krouží pod hladinou, štika číhá v stínu trav, candát stříbrným bleskem míjí kořist v temných hloubkách vodních krav. Sumec starý jak sám čas řeky leží v jámě, tiše bdí, každý tvor je bojovník vody, každý dýchá, každý ví. (PŘEDREFRÉN) Bouře vstává z dálky černé, křídla racků řežou mrak, nadechni se, drž se pevně — živly neznají strach. (REFRÉN) (epický sbor) U hladiny stojím proti větru, déšť mi řeže do tváře, bojovník bez meče a štítu, jen s vírou, co nezhasne. Orli krouží nad bouří světa, volavka drží stráž, v tomhle boji nejde o slávu, jde o ticho, co chráním dál. (SLOKA II) Déšť se mění v ostré šípy, blesk rozřízne obzor v půl, labuť mizí v bílém stínu, kormorán se zvedá vzhůru. Ledňáček jak modrý plamen proletí nad hladinou, život plane v každém křídle, v každé šupině pod vodou. Plotice se třpytí v proudu, okoun hlídá kamenný hrad, pstruh jak stín horského ducha proplouvá jak tajný řád. Vlny bijí do mých nohou, zem i voda v jednom jsou, já tu stojím proti živlům, ale srdce bije s řekou mou. (PŘEDREFRÉN II) Napni vlasec, drž se země, každý nához je výkřik snů, největší válka není venku — je to boj o klid uvnitř dnů. (REFRÉN) (silnější, dvojhlasy) U hladiny stojím proti bouři, hrom mi burácí v žilách, nejsem pánem, jsem jen součástí toho, co má věčný dech a sílu dál. Sumec hluboký, štika prudká, kapr zlatý jak dávný štít, v jejich světě jsem jen hostem, co se učí pokorně žít. (ORCHESTRÁLNÍ MEZIHRA) (rychlá kytara, dvojkopák 170 BPM) (bouře vrcholí, kytary s orchestrem) (MOST) (ztišení, jen piano + déšť) A když vítr zlomí větve, a voda stoupne přes břeh, stojím pevně, ne jako vládce, ale jako svědek těchhle cest. Volavka znovu najde klid, orel se vrátí nad proud, po každé válce s živly zůstane ticho — a moudrost s ním. (GRAND REFREN) (plný orchestr + sbor) U hladiny nacházím sílu, co v bouři nezmizí, v očích ptáků čtu tu víru, že život vždycky zvítězí. Když vítr umlkne nad řekou a mraky ztratí hněv, bojovník bez zbraní odchází, ale v srdci nese zpěv. U vody jsem víc než tělo, víc než jméno, víc než cíl, jsem součástí větru, kapek, a toho, co tu bylo dřív. (OUTRO) (déšť ustává, šum vody, sbor) Voda zná můj boj i ticho… a já znám její klid.

Válečník hladiny