Motolská burza

Dneska je hudba všude, kam se podíváš

Stačí jen kliknout a v kapse ji máš

Jenže já pamatuju časy, kdy svět byl šedivý

A za kousek radosti jsi býval vinný

Když neděle svítala a město ještě spalo

V srdci jsme měli strach, ale to nás neodradilo.

​

Směr Motol, cesta úzká, ilegální cíl

Každý z nás pro tu černou placku žil

Schovaní v křoví, ruku v kapse na penězích

Hledali jsme pravdu v cizích vítězstvích

Burza byl náš kostel, kde se kázal rock

A každej policajt mohl být tvůj poslední krok.

​

Byl to boj o trochu hudby, o trochu radosti

Honili nás se psama, bez špetky milosti

Utíkáš polem, vinyl tiskneš k hrudi

Zatímco se v Praze špatný svědomí budí

Domů si neseš svátost, tichej vzdor

Ten praskavej zvuk byl náš největší chór.

Soudruzi čekali, chtěli nám to vzít

Chtěli nám diktovat, jak máme hudbu cítit

Za jednu desku klidně mříže a tma

Jenže ta touha byla silnější než ta jejich hra

Jehla sedla do drážky, pokojem zazněl svět

Bylo nám osmnáct a nechtěli jsme zpět.

​

Jo, pane kamaráde, to byla jiná daň

Za svobodu v drážkách jsi nastavil dlaně i skráň

Dneska se to nezdá, dneska je to klid

Ale tehdy jsme pro ten vinyl museli vážně žít.