Motolská burza

Dneska je hudba všude, kam se podíváš
Stačí jen kliknout a v kapse ji máš
Jenže já pamatuju časy, kdy svět byl šedivý
A za kousek radosti jsi býval vinný
Když neděle svítala a město ještě spalo
V srdci jsme měli strach, ale to nás neodradilo.
​
Směr Motol, cesta úzká, ilegální cíl
Každý z nás pro tu černou placku žil
Schovaní v křoví, ruku v kapse na penězích
Hledali jsme pravdu v cizích vítězstvích
Burza byl náš kostel, kde se kázal rock
A každej policajt mohl být tvůj poslední krok.
​
Byl to boj o trochu hudby, o trochu radosti
Honili nás se psama, bez špetky milosti
Utíkáš polem, vinyl tiskneš k hrudi
Zatímco se v Praze špatný svědomí budí
Domů si neseš svátost, tichej vzdor
Ten praskavej zvuk byl náš největší chór.

Soudruzi čekali, chtěli nám to vzít
Chtěli nám diktovat, jak máme hudbu cítit
Za jednu desku klidně mříže a tma
Jenže ta touha byla silnější než ta jejich hra
Jehla sedla do drážky, pokojem zazněl svět
Bylo nám osmnáct a nechtěli jsme zpět.
​
Jo, pane kamaráde, to byla jiná daň
Za svobodu v drážkách jsi nastavil dlaně i skráň
Dneska se to nezdá, dneska je to klid
Ale tehdy jsme pro ten vinyl museli vážně žít.

Blues rock