“Étoiles de France – Hvězdy Francie”

Sous le ciel de Paris, les cloches chantent en acier,

Ombres sur la Seine, un souffle de lumière.

V Paříži noc žhne, když kroky zní po dlažbě,

město je věčný oheň, v srdci znovu povstává z bitvy.

Katedrály šeptají minulost,

a u Notre-Dame se rodí odhodlanost.

Věž na Montmartru se chvěje větrem,

jako by strážila sny těch, co milují temným světem.

Étoiles de France, brûlez comme le feu éternel,

hvězdy Francie, planete v tanci, v kovu i v nebi tak něžném.

Marseille chante, Paris respire,

a já se vracím k vám z válek i z tíže.

V ohni kovu, v rytmu bouří,

jen Francie v duši nikdy nezahoří.

Dans les jardins de Marseille, souffle du mistral,

tam kde růže šeptají legendy dávných králů.

Zahrady voní mořem, světlem i vínem,

a slunce klesá do vln, jak starý filmový stín.

Tady rodí se odvaha,

tady srdce bijí pro volnost, žádná váha.

Le vent porte les chansons de la liberté,

píseň co proudí krajinou do věčnosti.

Vítr rozezní struny jak válečný zpěv,

jak kdyby Gérard Depardieu šel temnotou vpřed.

Jean Reno s pohledem ostrým jako čepel,

projíždí v noci městem jako kovový rebel.

Les acteurs sont des guerriers de l’ombre,

herci – bojovníci, co drží příběh v dlani.

A Paříž jim svítí do oken,

když píší svůj příběh o slávě a ráně.

Étoiles de France, brûlez comme le feu éternel,

hvězdy co nikdy neuhasnou, i když svět zkameněl.

Paříž tančí v bouři, Marseille šeptá v noci,

šampaňské perlí jako slzy radosti.

Au cœur de la bataille, la musique reste,

v srdci bitvy zůstává píseň, duše pěst.

Šampaňské stoupá jako prach po výstřelu,

v jeho chuti je noblesa i odvaha z přelomu století.

Le champagne brûle comme un baiser d’or,

polibek jiskřící, když srdce hoří v boji.

Pařížské bulváry zpívají,

a každá lampa jak hvězda září.

Dans la nuit profonde, les rêves s’élèvent,

v noci se zdvihá touha – žít, milovat, přežít.

Étoiles de France, zníte jak válečné bubny,

jak metalová modlitba z hlubin duše.

Paříž je věčná, Marseille dýchá,

šampaňské jiskří, světlo stoupá.

France éternelle, gardienne du feu sacré,

Francie – strážkyně ohně, co nikdy nezhasne.

A já jdu dál tou cestou z kamene,

s písní, co patří hvězdám i plamenům ve mně.

---