(male)
V mlhách se rodí noc, co skryje každý dech,
když staré runy pálí cestu v našich snech.
Kroky nás vedou k lesu, kde šeptá zem,
kde čarodějnice vládnou magickým dnem.
Jejich oči svítí jak uhlíky v tmu,
pod rukama z hvězd se otvírá hřm.
Stínové kruhy se v prachu zavíří,
a kouzla se rodí v prastaré knize pří.
(female)
Na okraji světa měsíční kruh hoří,
za šeptů věků se bolest i síla tvoří.
Na oltáři mlhy leží pečeť věků,
a v její záři spatříš pravdu, co čeká na běhu.
Vlčí ženy tančí u plamenů svitu,
dotýkají se hranic temného ritu.
A vítr jim zpívá o čase bez bran,
kde moc se probouzí, když přijde jejich plán.
---
(Refrén) (male + female):
A my kráčíme dál, kam světlo se bojí jít,
kde čarodějný zpěv dokáže zemi probudit.
V půlnočních kruzích magie stoupá vzhůru,
stíny nás vítají – vstup do jejich dvora temnému!
---
(male)
Když hvězdy se lámou a šepot zní z hlubin,
já cítím tvou sílu, co mění svět na jiný stín.
Černí havrani hlídají brány ticha,
jejich volání řeže jak prastará dýka.
A mezi stromu se mihne tvůj hlas,
který mě volá v nejtemnější čas.
V kruhu z kostí a popela noci
bojuješ světlem proti temnotné moci.
(female)
V krystalovém zrcadle vidím tvůj stín,
vlny magie tančí v okouzleném sín.
Zelené ohně se zvedají k výšinám,
v každém plameni je odpověď starým činům.
Ve vodě se odráží budoucí děj,
každý tvůj krok mění osud i spej.
Nad krajinou visí kouzelný mrak,
v jehož tichu slyšíš pradávný znak.
---
(Refrén) (male + female):
A my kráčíme dál, kam světlo se bojí jít,
kde čarodějný zpěv dokáže zemi probudit.
V půlnočních kruzích magie stoupá vzhůru,
stíny nás vítají – vstup do jejich dvora temnému!
---
(Most) (female – mystický, temně něžný):
Když o půlnoci zvony mlčení zní,
já povstanu z popela starých učení.
V rukou se rodí moc, co nezlomí čas,
volám z hlubin duchy, co slyší můj hlas.
Kruh světla se láme, ale já v něm stojím,
i kdyby stíny chtěly vzít vše, co spojím.
(Most) (male – temný, hromový):
A kdyby se zem pod námi zlomila,
moje víra v tebe nezmizí v prachu zla.
Dýka z hvězd je ostrá a připravená,
s ní střežím tě v hodinách zaklínaná.
Soumrak nás svazuje, ale my jdeme dál,
v tajemných koutech světa se rodí náš král.
---
(Finální Refrén)(epic duet):
A my kráčíme dál, kam světlo se bojí jít,
kde čarodějný zpěv dokáže zemi probudit.
V ohních rituálů roste síla starých sfér,
čarodějnic píseň letí přes tichý šer.
Ať noc se zavře, ať mlhy nás kryjí,
my stojíme spolu – magie v nás žije!
---
Logistik
