(Thermopyly – Hastings – Hattín)
(Prolog – Orchestr, sbor)
Z hlubin času povstává prach, který pamatuje kroky králů,
krev, která barví země světů,
a štíty, co zpívají příběhy odvahy.
Věky se lámou jak meče o železný štít,
když v bouři dějin povstává epos velkých bitev.
A s ním hlas válečníků, jenž nikdy neztichl…
---
I. THERMOPYLY – “STOJÍME JAKO ZEĎ”
(Sloka – mužský zpěv)
V soutěsce Hellady, kde světy se srazí,
Leonidas kráčí jako poslední plamen v noci.
Tři sta štítů tvoří pevnost z masa a víry,
ke které se valí temné moře perských sil.
(Growl)
“Pojďte! Písek pije krev bohů!”
Riffy hoří, země duní
a Sparta stojí — neustoupí.
(Refrén – heroický)
Stojíme jako zeď!
I když svět se láme, naše duše nepadne.
Thermopyly jsou bránou cti,
kde odvaha přepsala smrt.
---
II. HASTINGS – “PÁD STARÉ ANGLIE”
(Sloka – zpěv + orchestr)
Mlhy Anglie se zvedají, když Vilém Dobyvatel táhne vpřed,
luky napínají tětivy, osud Evropy se chvěje v jediném výdechu.
Haroldův štít bojuje s vlnou, již nelze zastavit,
a země pije krev posledního anglosaského krále.
(Growl – těžký, rytmický)
“Zlámeme hradbu štítů! Zavřete brány věků!”
(Orchestrální most)
Kopyta duní jak válečná srdce,
meče křižují nebe,
a historie mění svou tvář.
(Refrén – temně hrdinský)
Padá stará Anglie, ale píseň zůstává,
mezi mlhami se rodí nový král.
Hastings — hrot dějin zabodnutý do země,
která už nikdy nepozná ticho.
---
III. HATTÍN – “OHEŇ NAD JERUZALÉMEM”
(Sloka – smutně hrdinská)
Pouštní žár se třpytí nad kopci Galileje,
templáři unavení, žízniví, zlomení,
a přesto hrdí jak bílí lvi v písku.
Kříž se chvěje, když Saladin obkličuje jejich svět.
(Growl – temný, pomalý)
“Hořte v prachu! Padněte na kolena!”
Plameny Hattínu se zvedají k nebi,
a Jeruzalém se chystá padnout.
(Refrén – sbor templářů)
Nad Svatou zemí stoupá jediný paprsek naděje,
i když meče klesají, duch rytířů trvá dál.
Hattín je pád, ale také semeno hrdosti,
které přežije staletí.
---
(Závěr 1. části – cresc. orchestru)
A tak končí první kapitola eposu,
kde hrdinové padali, ale nezmizeli.
Jejich kroky vedou dál,
k dalším světům, k dalším válkám,
k dalším výkřikům odvahy…
…protože historie teprve otevírá druhou bránu.
---
Logistik
