(Sloka 1)
Prošli ohněm, kde střely zpívaly svou píseň,
v očích měli strach, v srdci odvahu nezlomnou.
Každý den bojovali, ne pro slávu či věhlas,
ale pro domov, pro lidi, kteří zůstali doma.
(Sloka 2)
Teď kráčí ulicemi, kde lidé běží spěchem,
a vzpomínky se vracejí jako stíny po ránu.
Sní o chvílích, kdy smích byl jednodušší než plamen,
a kde přátelství mělo tvář a jméno každého druha.
(Refrén)
Veteráni všedních dní, srdce stále bijí,
i když války skončily, jejich duše nesou tíhu.
Padlí vojáci, paměť národa,
jejich příběhy žijí v nás, v každém tichu, v každém kroku.
(Sloka 3)
Stíny bitev se mísí s ranním světlem,
a každý zvuk připomíná srdce, co už bije jen v paměti.
Vzpomínky na bratrství, na slzy a smích,
na odvahu, která někdy neměla jinou možnost.
(Most)
A když noc padá, veterán sedí tiše,
v srdci hoří obrazy, které nelze zapomenout.
Hlas padlých šeptá mezi listy, mezi ulicemi,
že jejich životy nejsou pryč, že žijí v našich srdcích.
(Sloka 4)
Sny, co kdysi spali u ohně pod hvězdami,
teď ožívají v každém kroku, v každém dechu.
Někdy úsměv, někdy slza,
všechno je součástí cesty, která nemá konec.
(Refrén)
Veteráni všedních dní, srdce stále bijí,
i když války skončily, jejich duše nesou tíhu.
Padlí vojáci, paměť národa,
jejich příběhy žijí v nás, v každém tichu, v každém kroku.
(Sloka 5)
Domov je klidný, ale oči stále hledí do dálek,
kde střely zpívaly a přátelství bylo životní jistotou.
A každý veterán ví, že mír je dar,
který musíme střežit nejen slovy, ale i činy.
(Závěrečný refrén)
Veteráni všedních dní, hrdinové ticha,
nesou v sobě světlo, co zahořelo ve válkách.
Padlí vojáci, paměť národa,
jejich příběhy žijí v nás, v každém kroku, v každém dni.
A když zazní zpěv, nebo ticho plné vzpomínek,
víme, že odvaha nikdy neumírá, a památka přetrvá.
---
Logistik
