(guitar solo)
Mráz kreslil mapy po oknech,
když jsme přijeli do města pod horami.
Zakopané nás vítalo svým tichem,
které znali jen ti, co se umí zastavit.
Dřevěné chalupy v řadě, kouř z komínů,
a my – parta bláznů, co touží žít naplno,
a láska po boku, co hřála víc než zimní vítr.
Chodníky skřípaly pod botama,
když jsme se smáli do mrazivého vzduchu.
V ruce horké pivko, co chutná líp,
když se svět kolem zahalí do bílého klidu.
A ty ses ke mně přitiskla,
jako bys věděla, že zimu už nic nezkrotí—
jen tvoje ruce a můj hlas, co se ztrácí v Tatrách.
REFRÉN:
A já vím, že tenhle týden zůstane ve mně,
vrytej jak stopa do zasněžených cest.
Zakopané hrálo svoji píseň,
a my tančili v mrazu, smích v očích… jako o život.
Byli jsme volní, byli jsme svoji,
přátelé kolem, láska v náruči—
a ten týden… ten se nikdy nevrátí,
ale navždy zůstane hořet v nás.
Večer jsme seděli v dřevěném hostinci,
kde světla svítily měkce jako vzpomínky.
Kolem nás cinkaly sklenice
a staré rockové balady zněly tiše,
ale v našich duších hrály hlasitě.
Ty ses smála a já přísahal,
že tvoje oči jsou teplejší než cokoliv,
co zima dokáže nabídnout.
Na Gubałówku jsme šli pomalu,
schody klouzaly a my padali smíchy.
Pozorovali jsme město pod námi—
miliony světýlek, co připomínaly jiskry
z ohně, který mezi námi hořel celý týden.
A já tě políbil, jen na chvilku,
ale v té chvilce bylo všechno—
lednový chlad i touha, co nikdy nezamrzá.
REFRÉN:
A já vím, že tenhle týden zůstane ve mně,
vrytej jak stopa do zasněžených cest.
Zakopané hrálo svoji píseň,
a my tančili v mrazu, smích v očích… jako o život.
Byli jsme volní, byli jsme svoji,
přátelé kolem, láska v náruči—
a ten týden… ten se nikdy nevrátí,
ale navždy zůstane hořet v nás.
Když přišel poslední den,
ulice ztichly pod bílým závěsem.
Seděli jsme spolu na zastávce,
a já držel tvoji dlaň pevněji, než jsem chtěl přiznat.
Věděl jsem, že odjezd bude bolet,
protože to, co jsme tu našli,
nebyl jen výlet—
ale kus života, který si nevezme ani čas.
ZÁVĚR / BRIDGE:
Zakopané se ztrácelo za oknem,
ale v hrudi zůstalo bít dál.
Ten týden byl krátkej…
ale pravdivej, plnej smíchu, tepla a rocku,
plnej nás dvou.
Logistik
