(INTRO) – („Noc na břehu“)
Tichá noc se sklání nad hladinou rybníka. Měsíc kreslí na vodu třpytivé čáry a celé okolí dýchá zvláštním klidem. Patrik kráčí dřevěnou cestou směrem k molu, kde čeká Amálka. V rukách nemá nic – jen píseň, kterou napsal pro ni, pro ten jediný okamžik, kdy se její oči zalesknou a svět na chvíli přestane spěchat.
(STORY PART I) – („Setkání“)
Když ji uvidí sedět na kraji mola, s nohama nad vodou a jemnými vlasy, které jí vítr posouvá po ramenou, zastaví se mu dech. Nepotřebuje mluvit. Stačí její úsměv – tichý, pravdivý, přesně ten, kvůli kterému dokázal psát slova celé dlouhé dny.
„Přišel jsi,“ řekne Amálka měkce.
Patrik přikývne. „Mám něco pro tebe.“
(STORY PART II) – („Píseň, která otevírá srdce“)
Sednou si vedle sebe. Voda šepotá o starých příbězích a červnová noc je tak klidná, že každé slovo má ozvěnu. Patrik se zhluboka nadechne a začne zpívat píseň napsanou jen pro ni — pro dívku, která mu změnila rytmus srdce.
---
(SONG) – („Na břehu, kde se světla chvějí“)
(SLOKA I)
Na břehu, kde se světla chvějí,
kde vítr šeptá tichý sen,
tam potkal jsem tvůj úsměv něžný,
a ztratil strach i celý den.
(REFRÉN)
Amálko, tvé jméno svítí,
jak oheň skrytý v srdci mém.
A Patrik kráčí k tobě blízko,
jak lodník, co už zná svůj břeh.
Když držím tvoji ruku malou,
celý svět se ztiší v nás —
a noc se mění v jas.
(SLOKA II)
Kroky nám splývaj’ do jednoho,
hvězdy nás vedou tiše dál,
a kdybych měl jen jedno přání,
tak chtěl bych být tvůj věčný král.
(REFRÉN)
Amálko, tvé jméno svítí,
jak oheň skrytý v srdci mém…
A Patrik ví, že když jsi se mnou,
život zní jak krásný sen.
---
(OUTRO) – („Dotek ticha“)
Když poslední tón utichne, zůstane mezi nimi jen dech noci. Amálka se opře o Patrikovo rameno a šeptne: „To je nejkrásnější píseň, jakou pro mě kdo napsal.“
A oba vědí, že od tohoto okamžiku začíná jejich vlastní příběhový soundtrack.
---
Logistik
