Sotto il sole ardente della Calabria,
Pod spalujícím sluncem Kalábrie,
marciavano i giovani con il cuore in fiamme,
kráčeli mladí srdcem v plamenech,
le bombe cadevano tra i vicoli antichi,
bomby padaly mezi starobylými uličkami,
ma il coraggio non abbandonava mai gli uomini,
ale odvaha nikdy neopouštěla muže,
urla di sirene tagliavano l’aria notturna,
výkřiky sirén prořezávaly noční vzduch,
mentre fratelli combattevano fianco a fianco,
zatímco bratři bojovali bok po boku,
la terra era bagnata dal sangue e dal dolore,
země byla promočená krví a bolestí,
eppure una luce di speranza brillava lontano,
přesto světlo naděje zářilo daleko,
ogni villaggio raccontava storie di sacrificio,
každá vesnice vyprávěla příběhy obětí,
i volti giovani nascondevano paure segrete,
tváře mladých skrývaly tajné strachy,
i comandanti guidavano con fermezza,
velitelé vedli s pevností,
sotto la pioggia e il fumo dei cannoni,
pod deštěm a kouřem děl,
cantavano canzoni per ricordare la libertà,
zpívali písně, aby si připomněli svobodu,
e nelle notti silenziose sentivano i sogni dei caduti,
a v tichých nocích slyšeli sny padlých,
ogni passo era un patto con la memoria,
každý krok byl smlouvou s pamětí,
mentre le stelle testimoniavano il coraggio,
zatímco hvězdy byly svědky odvahy,
e quando l’alba portava nuova luce,
a když svítání přineslo nové světlo,
si celebravano gli eroi che non conoscevano paura,
oslavovali hrdiny, kteří neznali strach,
i bambini correvano tra le rovine con occhi pieni di speranza,
děti běhaly mezi troskami s očima plnýma naděje,
e ogni cuore ricordava il prezzo della pace,
a každé srdce si připomínalo cenu míru,
mentre le bandiere sventolavano sui colli verdi,
zatímco vlajky vlály na zelených kopcích,
la memoria dei caduti viveva in ogni parola,
paměť padlých žila v každém slově,
e le generazioni future cantavano le storie di eroismo,
a budoucí generace zpívaly příběhy hrdinství,
per non dimenticare mai il coraggio degli uomini,
aby nikdy nezapomněly na odvahu mužů,
perché ogni battaglia lasciava un segno nell’anima,
protože každá bitva zanechala stopu v duši,
e la voce dei sopravvissuti echeggiava tra le montagne,
a hlas přeživších zněl mezi horami,
ricordando che anche nell’ombra c’è luce,
připomínající, že i ve stínu je světlo,
gli eroi del sud vivevano nei cuori di chi restava,
hrdinové jihu žili v srdcích těch, kdo zůstali,
e le loro storie diventavano leggende senza tempo.
a jejich příběhy se stávaly legendami bez času.
---