Bílý úsvit

(Sloka 1)
Listí spadlo, zima se blíží,
tma se plíží, noc tiše hýří.
Vítr zpívá, starý strom se kloní,
v mrazivém objetí se svět ztrácí, sbor duší volá.

Kroky v bílém, stopy na sněhu,
srdce bije, chladná krev v žilách.
Měsíc svítí, stříbrná je krajina,
noc a den se mísí v nekonečném boji.

(Refrén)
Padá sníh, padá z nebe,
bílý úsvit, chladná krev.
V ohni duší, v srdci vášeň,
zima vládne, světlo v nás!

(Sloka 2)
Stíny tančí, plameny v očích,
zrozeni z popela, v rytmu kovových srdcí.
Kov a led, zbroj a slzy,
v mrazivém větru hledáme své sny.

Zvony bijí, hromy v horách,
tryská ocel, válka začíná.
Ale v tom sněhu, v tichu noci,
nacházíme klid, sílu a moc.

(Refrén)
Padá sníh, padá z nebe,
bílý úsvit, chladná krev.
V ohni duší, v srdci vášeň,
zima vládne, světlo v nás!

(Most)
Sněhové bouře, válka a zpěv,
stíny padnou, ale stojíme pevně.
Ledová říše, plamen v srdci,
melodie kovu zní přes hory!

(Sloka)
Rukou se dotýkám zmrzlých hvězd,
v očích tvých zrcadlí se noc a den.
Ticho mluví, dech je kámen,
ale v rytmu metalu svět znovu plá.

Každá vločka, každý úder bubnu,
je zpěv duše, je nářek i boj.
A když přijde bílý úsvit,
my vstáváme, silnější než sníh a led.

(Refrén) (opakující):
Padá sníh, padá z nebe,
bílý úsvit, chladná krev.
V ohni duší, v srdci vášeň,
zima vládne, světlo v nás!

(Závěr)
Tak padá sníh, tak padá čas,
v rytmu kovu, v plamenech hlas.
Bílý úsvit, zrod nových dnů,
metal a sníh, v srdci náš stůl.


---

metal, power metal, thrash metal, glam metal