(INTRO – ticho, vítr, sbor šeptá) Když v lese spadne strom a nikdo neslyší jeho křik je to pád… nebo jen sen? Nebo jsme hluší k pravdě věcí? (SLOKA I) Během hlídky spadl na jedno ze strážných mrtvý strom Tvář pes měl němou, oči prázdné les mlčel jako hrob Vyrazil hledat pomoc, sám ale les ho sevřel tmou Našel muže, zraněného, bledého krvácí pod korunou snů Zpod kmene vyčnívá ruka teplo mizí v mechu dní Tento příběh se mezí hlídkovými skupinami šíří rychleji než stín (PŘEDREFRÉN) Kdo slyší volání, když země mlčí Kdo vidí pravdu, když padá kmen Jsme svědky… nebo jen viníci kteří přešli kolem, den za dnem? (REFRÉN) Když v lese spadne strom a nikdo tam nestojí zní rána v srdci světa nebo jen v paměti? Když v lese spadne strom a krev se vpije do hlíny ztratíš se… ale ne prý říká les – říká stín (guitar solo) (SLOKA II) Stráže přichází pozdě kruh světel řeže tmu Mrtvý strom, mrtvý muž a ticho bez soudců Nikdo neví, kdo nese vinu vítr jen listy obrací V hlášeních strohá slova ale svědomí krvácí Pes kňučí u paty kmene jako by chápal víc Že pád není náhoda ale výsledek tisíců lhostejných ulic (MOST – pomalý, sborový) Kolik stromů musí spadnout než uslyšíš jejich hlas Kolik lidí zmizí v lese než pochopíš, že čas není dar, ale dluh který splácíš tichem (pianino solo) (REFRÉN) Když v lese spadne strom a nikdo tam nestojí svět se nepřestane točit jen víc bolí Když v lese spadne strom a pravda zůstane stát jsi ty ten, kdo slyšel nebo ten, kdo se bál? (BREAK – instrumentální chaos) (SLOKA III – šeptaná) Zraněný hledal pomoc pomoc našel… pozdě Les si bere, co mu dáš i co mu nevezmeš (ZÁVĚREČNÝ REFRÉN – velký sbor) Když v lese spadne strom pamatuj si ten zvuk Je to varování světa ne rozsudek, ne vzkaz bez ruk Když v lese spadne strom a ty projdeš bez slov padá v tobě kus lidství a les si to pamatuje… znovu (OUTRO – doznívání) Ztracený… ale ne prý říká mech… říká strom… říká ticho.

KDYŽ V LESE SPADNE STROM