(INTRO – ticho, vítr, sbor šeptá)
Když v lese spadne strom
a nikdo neslyší jeho křik
je to pád… nebo jen sen?
Nebo jsme hluší k pravdě věcí?
(SLOKA I)
Během hlídky spadl na jedno
ze strážných mrtvý strom
Tvář pes měl němou, oči prázdné
les mlčel jako hrob
Vyrazil hledat pomoc, sám
ale les ho sevřel tmou
Našel muže, zraněného, bledého
krvácí pod korunou snů
Zpod kmene vyčnívá ruka
teplo mizí v mechu dní
Tento příběh se mezí hlídkovými skupinami
šíří rychleji než stín
(PŘEDREFRÉN)
Kdo slyší volání, když země mlčí
Kdo vidí pravdu, když padá kmen
Jsme svědky… nebo jen viníci
kteří přešli kolem, den za dnem?
(REFRÉN)
Když v lese spadne strom
a nikdo tam nestojí
zní rána v srdci světa
nebo jen v paměti?
Když v lese spadne strom
a krev se vpije do hlíny
ztratíš se… ale ne prý
říká les – říká stín
(guitar solo)
(SLOKA II)
Stráže přichází pozdě
kruh světel řeže tmu
Mrtvý strom, mrtvý muž
a ticho bez soudců
Nikdo neví, kdo nese vinu
vítr jen listy obrací
V hlášeních strohá slova
ale svědomí krvácí
Pes kňučí u paty kmene
jako by chápal víc
Že pád není náhoda
ale výsledek tisíců lhostejných ulic
(MOST – pomalý, sborový)
Kolik stromů musí spadnout
než uslyšíš jejich hlas
Kolik lidí zmizí v lese
než pochopíš, že čas
není dar, ale dluh
který splácíš tichem
(pianino solo)
(REFRÉN)
Když v lese spadne strom
a nikdo tam nestojí
svět se nepřestane točit
jen víc bolí
Když v lese spadne strom
a pravda zůstane stát
jsi ty ten, kdo slyšel
nebo ten, kdo se bál?
(BREAK – instrumentální chaos)
(SLOKA III – šeptaná)
Zraněný hledal pomoc
pomoc našel… pozdě
Les si bere, co mu dáš
i co mu nevezmeš
(ZÁVĚREČNÝ REFRÉN – velký sbor)
Když v lese spadne strom
pamatuj si ten zvuk
Je to varování světa
ne rozsudek, ne vzkaz bez ruk
Když v lese spadne strom
a ty projdeš bez slov
padá v tobě kus lidství
a les si to pamatuje… znovu
(OUTRO – doznívání)
Ztracený… ale ne prý
říká mech… říká strom…
říká ticho.
Logistik
