V husté džungli, kde stíny stromů pohlcují světlo a vzduch voní deštěm a tajemstvím, kráčí Xochitl. Jeho oči planou, meč se leskne v paprscích slunce, a v srdci cítí tep starých bohů. Dnes je jeho cesta jiná – hledá ztracené zlato Slunce, poklad, který kdysi patřil jeho lidu. Pyramidy se tyčí nad ním, kameny ozářené zlatem dávají světu zpověď minulosti. Xochitl se zastaví a volá k bohům: „Tonatiuh! Tlaloc! Nimitztlazohtla in tlen nimitstlatlauhca!“ (Slunce! Déšť! Přísahám svou krev na to, co hledám!) Bubny předků duní v dálce, ozvěna bitev a rituálů. Xochitl ví, že cesta k pokladu není jen dobrodružství – je to test odvahy, víry a síly. Džungle skrývá pasti, hadi číhají pod listím a stíny skrývají nepřátele. Refrén: Syn Slunce vstává, Xochitl kráčí temnotou. Bubny ho volají, zlato bohů ho nezdolá. Mezi stíny a světlem drží pevný směr. Válečník, syn Aztéků – nikdy neuhne. Ve starém chrámu, kde stíny tancují kolem oltářů, Xochitl sklání hlavu. Každý reliéf vypráví příběh odvahy, smrti a pokušení. Dotýká se zlatých plátků, které svítí jako slunce, a šeptá: „Cuauhtli! Nimitstlatlauhca! Nimitztlaçotla in tlen nechcuilhuitl!“ (Orel! Přísahám! Miluji to, co je posvátné!) Najednou z džungle zazní křik nepřátel – sousední kmeny se snaží ukrást zlato. Xochitl zvedá meč a volá: „Axcan! Totec! Nimitztlazohtla in tlakatl!“ (Nyní! Bože! Přísahám, muži!) Bitva propuká, země se třese pod nohama, ohnivé šípy křižují vzduch. Xochitl ví, že jeho cesta je nejen o zlatě – je to zkouška duše, odvahy a věrnosti bohům. Každý zásah meče, každý skok přes řeku je veden silou předků. Refrén: Syn Slunce vstává, Xochitl kráčí temnotou. Bubny ho volají, zlato bohů ho nezdolá. Mezi stíny a světlem drží pevný směr. Válečník, syn Aztéků – nikdy neuhne. Na vrcholu pyramidy, kde vítr šeptá legendy a zlaté paprsky odráží jeho zbroj, Xochitl zvedá meč a pronáší svou přísahu: „Nimitztlazohtla, Tonatiuh! Nimitztlazohtla, Tlaloc! Nimitztlazohtla in tlen nechcuilhuitl!“ (Milovat tě budu, Slunce! Milovat tě budu, Déšť! Milovat budu, co je posvátné!) Slunce zapadá, stíny malují tmavé obrazy na jeho zbroj. Xochitl ví, že zlato je cenné, ale odvaha a víra jsou pravým pokladem. Jeho krev, jeho příběh a legenda kmene žijí dál – a temnota nikdy nezdolá jeho odhodlání. ---

Xochitl – Strážce Zlata Slunce