Nejsem perfektní

Ráno v zrcadle hledám důvod vstát,

kruhy pod očima, co nejdou už schovat dál.

Říkají mi, kým bych měla být,

ale nikdo neví, jaký je to uvnitř žít.

Padám a zvedám se zas,

učím se dýchat v chaosu v nás.

Nejsem perfektní, a už to vím,

mám svoje chyby, ale pořád sním.

Nejsem perfektní, nejsem jak z plakátů,

jsem pravdivá, i když se bojím pádů.

Nejsem perfektní, tak mě ber, nebo nech,

tohle jsem já – se vším, co ve mně je.

Každý krok vážím víc, než bych chtěla,

tolik hlasů říká, že jsem selhala.

Ale i když se mi třesou kolena,

v srdci cítím, že jsem pořád celá.

Nejsem ticho, když to bolí,

i slzy někdy mluví.

Nejsem perfektní, a už to vím,

mám svoje chyby, ale pořád sním.

Nejsem perfektní, nejsem jak z plakátů,

jsem pravdivá, i když se bojím pádů.

Nejsem perfektní, tak mě ber, nebo nech,

tohle jsem já – se vším, co ve mně je.

Možná jednou pochopíš,

že síla není v tom být bez chybiček.

Že i praskliny můžou zářit,

když se přes ně světlo naučí procházet.

Už se neskrývám za stín,

teď stojím pevně – taková, jaká jsem.

Nejsem perfektní, a už to vím,

mám svoje chyby, ale pořád sním.

Nejsem perfektní, nejsem jak z plakátů,

jsem pravdivá, i když se bojím pádů.

Nejsem perfektní, tak mě ber, nebo nech,

tohle jsem já – se vším, co ve mně je.