

Prompt / Lyrics
[1 sloka] Říkali, že jsem moc hlasitá, že prý dělám ostudu, když se směju nahlas. Ve škole jsem byla „ta divná“, co nedokáže sedět v klidu ani zas. Myšlenky běží rychleji než svět, v hlavě mám bouři, co nejde zastavit. Nejsem rozbitá, jen jiný typ, ale nikdo to nechtěl pochopit. [před refrén] Když křičím, není to zlost, jen neumím schovat bolest dost. [refrén] Proč mě rodina nenávidí? Proč jim vadí, že jsem jiná? Já jsem se takhle narodila, nejsem chyba, nejsem vina. Jestli svět chce kopii, já budu originál. I když mě to bolí, nepřestanu být dál. [2 sloka] Vztek v očích, když něco pokazím, slova pálí víc než studený déšť. „Už jsi dospělá, tak se změň,“ ale jak mám vypnout to, co jsem teď? Říkají: „Najdi si práci, buď normální,“ ale normální nikdy nebyl můj styl. Já jen hledám místo, kde dýchám, kde mě někdo vezme takovou, jaká jsem byla i dřív. [před refrén] Nejsem líná, jen hledám směr, v chaosu se učím stát pevně a fér. [refrén] Proč mě rodina nenávidí? Proč jim vadí, že jsem jiná? Já jsem se takhle narodila, nejsem chyba, nejsem vina. Jestli svět chce kopii, já budu originál. I když mě to bolí, nepřestanu být dál. [3 sloka] Možná jednou pochopí, že ADHD není jen slovo. Že v hlavě mám galaxii, co svítí jasně, i když je to syrovo. Možná nejsem jejich sen, ale jsem svůj vlastní hlas. A jestli mě chtějí vyhodit, já si postavím nový svět zas. [před refrén] Už se nebojím říct nahlas: nejsem problém — jsem jen já. [refrén] Proč mě rodina nenávidí? Proč jim vadí, že jsem jiná? Já jsem se takhle narodila, nejsem chyba, nejsem vina. Jestli svět chce kopii, já budu originál. I když mě to bolí, nepřestanu být dál.
Tags
Sad-rock, Czech song, powerful female vocals. Dark atmosphere, emotional and raw vibe.
3:04
No
2/27/2026