[Intro] [Heavy mechanical stomping rhythm] [High-pitched eerie synthesizer beep – like a hospital monitor] Eins... Zwei... Drei... VIER!
[Verse 1] [Slow, heavy guitar chugging] Bílé kachle, chladný stůl, v žilách teče strach a rtuť. Devatenáct set sedmdesát dva, začíná hra, co nemá pravidla. Připoutej ho, utáhni řemen, vypni mu svědomí, vymaž mu jméno!
[Pre-Chorus] [Synthesizers rising, drums building up] Elektrody na spáncích kmitají, v temných chodbách stíny kmitají. Teplota stoupá, puls se zrychluje, systém tvou duši právě formuje!
[Chorus] [Full power, wall of sound, rhythmic shouting] EXPERIMENT! Jedna-devět-sedm-dva! EXPERIMENT! Tělo už tě neznává! Železo v krvi a v hlavě jen mráz, věda tě zlomí, zlomí nás zas! [Heavy guitar riff: TA-TA-TA-TAM!]
[Verse 2] [Rhythmic, spoken/whispered lyrics with heavy bass] Subjekt číslo čtyři, zornice se chvějí, doktoři v maskách se do očí smějí. Izolace, ticho, pak křik za zdmi, člověk je loutka, co v křečích tu spí. Dávkovat bolest, měřit ten vztek, na lidskost není tu žádný lék!
[Bridge] [Slow, atmospheric, heavy bass and drums] [Whispered] Vidíš to světlo? Cítíš ten tlak? Už nejsi člověk... Jsi jenom vrak. [Sudden explosion of sound] TEĎ!
[Guitar Solo] [Raw, industrial, simple but powerful melody]
[Final Chorus] [Maximum volume, orchestral elements added] EXPERIMENT! Jedna-devět-sedm-dva! EXPERIMENT! Tělo už tě neznává! Železo v krvi a v hlavě jen mráz, věda tě zlomí, zlomí nás zas!
[Outro] [Drums stop, only a distorted industrial hum remains] Projekt ukončen. Subjekt vymazán. [Sound of a heavy steel door slamming shut] 1972.