Ráno vstávám, slunce svítí, nový den,
zrcadlo se směje, říká: „Hej, žij, neřeš sen!“
Kolikrát jsme ztratili čas tím, že jsme chtěli víc,
a zapomněli dýchat, prostě jen tak žít.
Počítáš problémy jak kapky deště,
ale štěstí leží vedle, v obyčejným gestě.
Zvedni hlavu, dýchej, svět má chuť,
a každej novej den ti říká: „Zkus mě, pojď už!“
Užívej, dokud to jde,
neřeš včerejšek, co tě svírá, ne!
Život pálí, jak letní den,
smej se, dokud to jde, yeah!
Dny letí jak vlak, žádnej plán,
nečekej zázrak, buď ten, kdo má klid v duši sám.
Žij teď, žij hned – dokud to jde.
Vidím lidi, jak se ženou, za cílem co mizí,
zapomněli žít, v srdci jen krizi.
Ale já chci tančit, i když padá déšť,
smát se v blátě, když všichni brečí: „ne!“
Chci kafe u cesty, smích bez filtru,
rozhovor s cizím, klid v nultým minutu.
Život není soutěž, ale jízda bez trati,
a kdo moc řeší, ten ji prošvihne, brácho, zkrať ji!
Užívej, dokud to jde,
neřeš včerejšek, co tě svírá, ne!
Život pálí, jak letní den,
smej se, dokud to jde, yeah!
Dny letí jak vlak, žádnej plán,
nečekej zázrak, buď ten, kdo má klid v duši sám.
Žij teď, žij hned – dokud to jde.
Až jednou přijde noc, kdy svět se zastaví,
chci říct, že jsem žil, že nic mě nezraní.
Že jsem dýchal naplno, miloval, smál se,
že jsem nepřestal věřit, že každý ráno dá se.
Život není film, co pustíš zpět,
tak tanči, i když padáš, i když máš hlad a smět.
Když ztrácíš dech, no tak se směj,
protože všechno zlé tě jen posílí, hej!
(Refrén – silný, pozitivní závěr)
Užívej, dokud to jde,
neřeš včerejšek, co tě svírá, ne!
Život pálí, jak letní den,
smej se, dokud to jde, yeah!
Dny letí jak vlak, žádnej plán,
nečekej zázrak, buď ten, kdo má klid v duši sám.
Žij teď, žij hned – dokud to jde.
(Outro – lehký úsměv v hlase)
Nech minulost spát, zítřek ať přijde sám,
dýchej, tancuj, miluj, a měj svět rád.
Protože každý den je dar, co máš v rukou jen ty,
tak ho nepropásni, než se rozplyne v mlhy.
[Male Vocal]
[Verse]
