(cca 4200 znaků | sloky – refrény – most – outro | český text)
---
INTRO (instrumental)
(rychlý nájezd kytar, dvojšlapka, ironický synth hit)
---
SLOKA I
Sedí prdelí na dvou židlích,
tváří se, že drží řád,
jednou dole, jednou nahoře,
hlavně aby měla kam spadnout zas.
Kdysi byla „jedna z nás“,
smích a řeči u kafe,
dneska nosí masku moci
a kouká shora přes brýle jak pes.
Mluví sladce, bodá tiše,
úsměv – nůž, co řeže dech,
každej den mění si tváře
jak tabulky v Excelu bez chyb.
---
REFRÉN
SEMETRIKA! malá paní velkej stůl,
ego roste rychlejc než rozum a půl.
SEMETRIKA! hraje roli, co jí sedí,
nahoře se klaní, dole se tváří, že nevidí.
---
SLOKA II
Říká: „Já to myslím dobře,“
ale slyšíš jen prázdnej zvuk,
rozhodnutí padaj shora,
odpovědnost vždycky o dům dál – kluk.
Jednou kamarád, jednou šéf,
podle toho, kdo se dívá,
když fouká vítr z vedení,
názor se ohne, hned se přepíná.
Papíry v ruce, hlava v mlze,
pravda čeká před dveřma,
kdo se ptá, ten je problém,
kdo mlčí, má klid a program má.
---
REFRÉN
SEMETRIKA! prdel na dvou trůnech,
balancuješ, dokud ti nepraskne kruh pod nohama.
SEMETRIKA! hra na autoritu,
respekt se nekupuje funkcí ani vizitkou.
---
MOST (breakdown – mluvený hlas)
„Já jen plním příkazy.“
„To přišlo shora.“
„Neber si to osobně.“
Ale hlava to sežrala
a srdce zůstalo někde dole
u těch, co makaj.
(krátké ironické kytarové sólo → návrat plné rychlosti)
---
SLOKA III
Moc je droga bez etikety,
stačí trochu a už to leze nahoru,
zapomeneš, odkud jsi přišla,
a myslíš si, že jsi něco víc než nulu.
Ale židle nejsou věčný,
jedna se vždycky zlomí dřív,
a pak zjistíš, že bez lidí dole
nemáš kam spadnout, nemáš s kým žít.
---
ZÁVĚREČNÝ REFRÉN (gradace)
SEMETRIKA! maska padá dolů,
když se světlo rozsvítí bez varování.
SEMETRIKA! funkce není charakter,
a hlava plná moci je nejkratší selhání.
SEMETRIKA!
drž rovnováhu, než bude pozdě!
---
OUTRO
Dvě židle.
Jedna pravda.
A gravitace,
která si nevybírá.
---
Logistik
