(intro – chant, mužský hlas + sbor)
Ó…
Kámen pamatuje kroky králů
Ó…
Praha bdí, i když svět spí
Ó…
V jejím tichu hoří věčný plamen
(sloka 1)
Z mlhy se zvedá město staré
jak modlitba vytesaná v čas
věže zpívají v ranním chladu
a zvonům odpovídá hlas
Hradčany drží korunu země
kámen stráží královský slib
že srdce národa nezhasne
dokud dech v hrudi smí být
(refrén – plný sbor)
Praho, město kamene a krve
město světla, stínů i snů
Karlův most nese kroky věrné
přes proudy času, přes temnou tmu
Praho, v tobě zní hlas předků
v tobě bdí dávný zákon cti
dokud tvé věže míří k nebi
země česká nezahyne nikdy
(sloka 2)
Pod Prašnou bránou kráčí dějiny
prach korun, mečů i slov
v každém kroku zní staré viny
i naděje, co přežila kov
Na Petříně vítr šeptá
příběhy lásky a ztrát
město dýchá, město čeká
na pravdu, co má se vrátit
(refrén – mužský hlas + ženský sbor)
Praho, město kamene a víry
město slz i vítězství
Václavské náměstí slyší
kroky davů i tichý hřích
Praho, v tobě hoří paměť
v tobě spí meč i štít
dokud zní tvé staré jméno
národ se nepřestane bít
(most – tiché, mystické)
A v hoře Blaník spí rytíři
meče složené v dlani času
čekají, až země ztichne
a naděje padne v prach a zkázu
Až bude nejhůř v české zemi
a pravda ztratí svůj hlas
zazní kopyta, zvedne se kámen
a světlo projde skrz temný čas
(guitar solo – pomalé, táhlé, echo)
(violin solo – lament, středověký motiv)
(piano solo – jednoduché, meditativní)
(refrén – plný sbor, gradace)
Praho, město věčné stráže
město králů, poutníků, snů
v tobě se rodí nové ráno
i když noc padá na zem i dům
Praho, slyš hlas svých dětí
slyš tep srdcí, slyš náš slib
dokud Blaník skrývá rytíře
světlo v temnotě nezmizí
(outro – chant, doznívání)
Ó…
Kámen nese paměť krve
Ó…
Praha bdí a nikdy nespí
Ó…
Země česká trvá dál