Co tam za mořem na konci světa jen čeká?
Něco, co s naším světem nehne leckdy!
Když vzhůru stoupám, najdu tam anděla?
Děti, co troubí na nástroje veselé?
Když přistihnu duši v hlubokém klidu, jen já ten tichý hlas v hloubi srdce slyším.
Mám letět tam vzhůru, jak jen ve snu smím,
v ten svět, kde nahoře není nikdo s námi.
Ty davy otázek, co v hlavě se točí,
a příběhy mé, co nemají cíl,
když se ohlédnu, já najednou vidím,
tajemství, co jsem před sebou skryla.
(Už to chápeš?) Co se to děje? Já dospělá jsem už,
(Už to chápeš?) Co v paměti ztratilo lesk?
(Teď mé srdce) Chci, aby přání a sny, co v něm mám,nezmizely šeptám to hvězdám!
Tam, kde ty hvězdy na nebi tmavém planou,
je snad můj domov, má kolébka dávná?
Já věřím, že jsem ne odsud, ze Země,
že z jiných míst má duše je vátá.
Ty tisíce otázek, jež mysl má svírá
a příběhy mé,co nemají cíl
Když se ohlednu,já najednou vidím
Tajemství,co jsem před sebou skryla
(Už to chápeš?) Co se to děje? Já dospělá jsem už,
(Už to chápeš?) Co v paměti ztratilo lesk?
(Teď mé srdce) Chci, aby přání a sny, co v něm mám,nezmizely šeptám to hvězdám!
Co se to děje? Já dospělá jsem už,
(Už to chápeš?) Co v paměti ztratilo lesk?
(Teď mé srdce) Chci, aby přání a sny, co v něm mám,nezmizely modlím se k nebi!
Ta krásná vůně a lehký vánek vanou,
se blíží ke mně, aniž bych tušila kdy,
tiše ke mně doléhá tiché šeptání.
Jen naslouchej tichu a zhluboka dýchej,
ztracená paměť se ti vrátí!
(Jen pomysli) Teď už ji nechci ztratit víc,
(tu drahou) Moji ztracenou paměť!
(Teď mé srdce) Chci, aby přání a sny, co v něm mám,nezmizely šeptám to hvězdám!
Co se to děje? Já dospělá jsem už,
(Už to chápeš?) Co v paměti ztratilo lesk?
(Teď mé srdce) Chci, aby přání a sny, co v něm mám,nezmizely šeptám to hvězdám!
Domi_Nika
