[Intro – tichá kytara, jemné piano] Ještě je neděle… ještě je čas zpomalit. [Sloka 1] Ráno se válí v peřinách, svět je trochu zamlženej, budík dneska mlčí schválně, nikdo není ztracenej. Světlo kreslí po zdech stíny, líně, bez námahy, v kuchyni už voda zpívá svoje malé záhady. Kafe voní po klidu a po tichém souznění, všechno, co mě jindy tlačí, dneska váhu změní. Okno dokořán a vzduch má chuť nového dne, nic mě netlačí kupředu — dneska všechno plyne. [Pre-Refrén] Žádný sprint a žádný závod, žádný hlas, co říká „musíš“. Dnešek stojí na mé straně, a já se s ním neruším. [Refrén – chytlavý] Ještě je neděle, nech svět chvíli spát, vypni všechny starosti, nech je odplout dál. Ještě je neděle, dýchej naplno, zítra přijde pondělí — dneska jen pomalu. Ještě je neděle, drž tenhle stav, kdy srdce bije tiše a hlava je jak mrak. Ještě je neděle, jsme tady teď a tady, svět může počkat, nikam nepadá. [Sloka 2] Procházka bez cíle mezi domy a stromy, slunce hladí ramena a zpomaluje kroky. Děti křičí někde v dálce, smích se nese ulicí, život plyne obyčejně, a přesto je vzácný víc. Oběd voní po rodině, po chvílích bez plánů, čas je měkký jako polštář, žádné drama, žádná brána. Telefon dnes může mlčet, svět se nezboří, tohle je ten malý luxus, co se těžko zopakuje znovu. [Pre-Refrén 2] Dnešek nikam neutíká, neskrývá se v kalendáři. Stačí jen se nadechnout, a být chvíli opravdoví. [Refrén – silnější, s vokály] Ještě je neděle, nech svět chvíli spát, vypni všechny starosti, nech je odplout dál. Ještě je neděle, dýchej naplno, dneska nejsme povinnost — jsme jen my spolu. Ještě je neděle, drž tenhle klid, v tichu mezi nádechy se všechno srovná líp. Ještě je neděle, a to stačí nám, zítra zase poběžíme — dneska nikam nespěchám. [Bridge – emotivní vrchol] Možná že zítra zas přijde tlak, možná že hodiny zrychlí krok. Možná že svět nás bude chtít víc, než kolik máme sil. Ale dneska ještě ne. Dneska si dovolím být. Bez masek, bez výkonu, jen tady — a jen žít. [Instrumentální mezihra – kytara + lehký beat] [Sloka 3 – večerní nálada] Večer se snáší potichu, světla měknou v dálce, den se skládá do vzpomínek jak list do obálky. Teplý čaj a tiché slovo, klid se vrací zpět, neděle má zvláštní sílu uzdravovat svět. Už cítím lehký stín zítřka někde za rohem, ale dneska ještě držím tenhle prostor kolem. Tenhle den je malý přístav mezi bouřemi, kde se nadechnu a srovnám si to uvnitř země. [Finální Refrén – největší energie] Ještě je neděle, nech svět chvíli spát, vypni všechny starosti, nech je odplout dál. Ještě je neděle, dýchej naplno, dneska jsme jen lidi — žádné „musím“, jen „můžu“. Ještě je neděle, drž tenhle klid, tenhle pocit, že všechno může být zas dobrý víc. Ještě je neděle — a my jsme v tom spolu, nech svět chvíli čekat… ještě je neděle.

JEŠTĚ JE NEDĚLE