Není cesty zpět

Sloka 1

V noci slyším tichej šepot zdí,

měsíc pálí, jako by mě zval.

Stopy krve vedou dál a blíž,

do míst, kde čas už dávno stál.

Sloka 2

Tvůj dech mě láká v černej stín,

srdce běží, jako by chtělo pryč.

Jsem ztracená v tom starým vín,

v očích máš noc a v ní svůj klíč.

---

Refrén

Jsem upírka, co touží po tvý krvi,

v temným tichu voláš, ale marně brní.

Chci tě mít blíž, než dovolí ti sen,

jakmile mě poznáš — není krok zpět ven.

Jsem upírka, svádím tě až k ránu,

tvůj strach mi chutná víc než vůně šálku ánu.

Jestli mi věříš, ztratíš vlastní svět,

jedno kousnutí… a není cesty zpět.

---

Sloka 3

Na rtech mám tvý jméno potichu,

vím přesně, kde tvůj tep se skrývá.

Dotek ledovej jak v povídkách,

jen jednou kývneš – a už se díváš.

Sloka 4

Hříchy noci táhnou tě ke mně,

stíny tančí, jako by nás znaly.

Jsem přísaha, co nikdy nezemře,

s chutí, co tvým snům vzala základy.

---

Refrén (opak)

Jsem upírka, co touží po tvý krvi,

v temným tichu voláš, ale marně brní.

Chci tě mít blíž, než dovolí ti sen,

jakmile mě poznáš — není krok zpět ven.

Jsem upírka, svádím tě až k ránu,

tvůj strach mi chutná víc než vůně šálku ánu.

Jestli mi věříš, ztratíš vlastní svět,

jedno kousnutí… a není cesty zpět.