(SLOKA I – male growl)
Noc padá na Paříž, stíny tančí v úzkých uličkách,
kamenné dlažby nesou stopy věků, tajemství a srdce.
Mosty nad Seinou svítí, voda odráží lucerny,
a já kráčím tmou, kde každý zvuk je šepot minulosti.
Hromy kytar v dálce zní jako ozvěna dávných časů,
orkestr duní, smyčce křičí, když kroky mé ztracené,
najdou hlas mezi smíchem a slzami,
a každý tón vypráví příběh, co nikdy nezmizí.
(SLOKA II – female clean/growl)
Světla lamp, vůně kávy a sladkých croissantů,
smích přátel proudí ulicemi, jako vítr nad řekou.
Mé srdce tančí s každým krokem, vzpomínky se mísí s dneškem,
a Paříž zpívá s námi, její tajemství hraje na struny duše.
Tajemné kouty, schody a skryté náměstí,
každý úsměv je melodie, každé slovo má sílu pohlazení.
I když noc nese stín, radost a nostalgie se snoubí,
a naše hlasy se stávají hymnou města, co nikdy nespí.
(PRE-REFRÉN – orchestral build)
Hromy bubnů a smyčců volají do noci,
křik kytar proráží ticho,
growl a čistý hlas se střetávají v symfonii,
Paříž se otřásá v rytmu našich srdcí.
(REFRÉN – duet male/female growl)
Setkání v Paříži!
Světla tančí v očích našich,
smích a slzy, co spojují nás!
Setkání v Paříži!
Temnota a světlo, harmonie a chaos,
orkestr a kytary zpívají náš příběh!
(SLOKA III – male growl)
Uličky šeptají dávné legendy,
každý kámen je svědkem lásky i ztrát.
Vítr nese tóny akordeonu z kaváren,
flétna a smyčce křičí nad řekou, nad námi, nad časem.
Mé ruce sahají po strunách neviditelného nástroje,
a každý riff je úder meče, každý tón planoucí štít.
Noc nás objímá, Paříž nás vede,
a já cítím, že jsme součástí její duše, navždy.
(SLOKA IV – female clean/growl)
Mosty a věže svítí, naše hlasy se mísí,
v očích přátel vidím radost, smích i melancholii.
Hudba je náš plamen, orchestr naše zbraň,
a Paříž je bojiště i přístav, kde srdce zpívají.
Každé gesto, každý tón, každý výkřik,
je oslava života, lásky a nezlomného ducha.
I když stíny noci zhoustnou,
naše duše tančí, naše hlasy žijí dál.
(MOST – orchestral crescendo)
Kytary, smyčce, flétna a bubny,
growl a čistý hlas, zpívají v harmonii!
Noc se mění v symfonii,
Paříž nikdy nespí, a my s ní.
(REFRÉN – závěr – duet)
Setkání v Paříži!
Světla tančí v očích našich,
smích a slzy, co spojují nás!
Setkání v Paříži!
Temnota a světlo, harmonie a chaos,
orkestr a kytary zpívají náš příběh!
(OUTRO – symphonic fade)
A když noc dozní, zůstane vzpomínka,
v ulicích, na mostech, v našich srdcích.
Paříž, večer a přátelé – legenda žije dál.
---
Logistik
