VÁNOCE, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ

(SLOKA I)

Když se doma rozsvítí světla

a venku tiše sněží,

Káťa a Barunka posílají klid

do každé chvíle, do každé něhy.

Mezi rodinu, přátele,

do smíchu i ticha,

tam, kde Vánoce mají význam,

který se nedá ztratit.

(SLOKA II)

Ať je u stolu vždycky teplo,

i když svět venku chladne,

ať se slova říkají pomalu

a srdcem, ne ze zvyku.

Protože největší dar

není ukrytý v balení,

ale v tom, že jsme spolu

a víme o sobě.

(REFRÉN)

Proto ať Vánoce zůstanou v nás,

nejen v ten jediný čas,

ať světlo domova svítí dál,

i když se svíčky sfouknou zas.

Proto ať Vánoce zůstanou v nás,

v klidu, co nejde vzít,

v tom, že jsme spolu,

a máme kam patřit.

(SLOKA III)

Přejí dny bez spěchu,

večery bez starostí,

chvíle, kdy se dá jen být

a zhluboka dýchat v tichosti.

Smích, který zůstane

i dlouho po svátcích,

a klid, co se vrací pokaždé,

když se v mysli zastavíš.

(MOST)

Ať nový rok přijde potichu,

bez velkých slov a slibů,

jen s jistotou blízkosti

a teplem obyčejných dnů.

Protože rodina a přátelé

jsou světlem v nás,

které svítí dál,

i když se noc prodlouží zas.

(REFRÉN)

Proto ať Vánoce zůstanou v nás,

nejen v ten jediný čas,

ať světlo domova svítí dál,

i když se svíčky sfouknou zas.

Proto ať Vánoce zůstanou v nás,

v klidu, co nejde vzít,

v tom, že jsme spolu,

a máme kam patřit.

(OUTRO)

Káťa a Barunka přejí ze srdce,

aby se domovy plnily pohodou,

a aby Vánoce zůstaly pocitem,

který si lze nést celý rok s sebo