(Sloka 1)
Káťa má bavoráka, prachy v něm mizí,
brázdí s ním dědinu, klid se hned ztrácí.
Gumy se pálí, asfalt se kroutí,
každej už ví, že nuda tu končí.
Basák jí duní, až ploty se třesou,
okna se chvějou, psi doma kňučej.
Dědci jen koukaj, pivo jim teplá,
hlavy jim klesnou — „ta holka je peklo!“
(Refrén)
Káťa letí jak vítr, brzdy nestíhaj,
bavorák řve, lidi uhýbaj.
Papíry nemá — no a co má být?
Auto jezdí na benzín, ne na papír!
Káťa letí jak vítr, nocí i dnem,
náves je runway, světla jen snem.
Kdo ji chce chytit, ten nemá šanci,
jen mávne policajt… a radši zmizí.
(Sloka 2)
Na plnej kotel prolítne návsí,
prach za ní stoupá jak dým z fabriky.
Uniforma stojí, ruka se zvedá,
ale pak klesne — „tohle fakt nedám.“
Ještě nemá papíry, ale to nevadí,
ona ví svoje, volant ji baví.
V očích má jiskru, vlasy jí vlajou,
vesnice šeptá: „ta brzdy nestíhaj.“
(Refrén)
Káťa letí jak vítr, brzdy nestíhaj,
bavorák řve, lidi uhýbaj.
Papíry nemá — no a co má být?
Auto jezdí na benzín, ne na papír!
Káťa letí jak vítr, nocí i dnem,
náves je runway, světla jen snem.
Kdo ji chce chytit, ten nemá šanci,
jen mávne policajt… a radši zhasí.
(Bridge)
Do práce chodí na přesčasy,
protože ví, co tohle stojí.
Olej a gumy, servis a díly,
každej ten rozjezd něco stojí.
Směje se nahlas, „život je jízda“,
i když ji čeká další šichta.
Drahá je sranda, ale co —
Káťa má bavorák, to je její show.
(Sloka 3)
Ráno je ticho, ale jen chvíli,
pak motor zařve — všichni to slyší.
Kola se protočej, mizí jak pára,
zase je pryč, ta naše Káťa.
Dědina žije tím jedním zvukem,
když projede kolem, čas se hned zlomí.
A i když remcaj, každej to čeká,
že zpoza zatáčky zas vyletí Káťa.
(Závěrečný refrén silnější)
Káťa letí jak vítr, brzdy nestíhaj,
bavorák řve, lidi uhýbaj.
Papíry nemá — no a co má být?
Auto jezdí na benzín, ne na papír!
Káťa letí jak vítr, všichni to ví,
že jednou to možná zpomalí…
ale dneska ještě plyn drží v dlaních —
Káťa a bavorák. Královna silnic. 😄
Logistik
