(Sloka 1)
Technik Luboš sklady dávno opustil,
každej ví, že to jen tak nepustil.
Dřív byl šéfem, všechno měl v hlavě,
palety, balíky – jel si to hravě.
Vozík byl parťák, sklad jeho svět,
když někdo tápal, Luboš hned věděl kde.
Řešení měl vždycky připravený,
klidnej jak skála, nikdy ztracený.
(Předrefrén)
Ale čas běží, všechno se mění,
z hluku haly do ticha vedení.
(Organ solo)
(Refrén)
Jó Luboš, ten jede dál,
ze skladu až na digitální král.
Zvedal bedny, teď level hry,
roboti jedou a on je kryje.
Jó Luboš, ten ví kam jít,
budoucnost umí pevně řídit.
AGV jedou bez brzd a chyb,
Luboš je boss, co nezmizí.
(Sloka 2)
Velká kancelář, jiný svět,
místo motorů jen serverů šepot.
Kabely, systémy, data v běhu,
IT technika – jeho nová stezka.
Do skladu přijde jen občas zpět,
když dorazí zboží nebo chce vidět ten svět.
Starý časy si připomene rád,
ale ví, že dál musí hrát.
(guitar solo)
(Předrefrén)
Změnil směr, ale neztratil tvář,
pořád ten borec, co umí se rvát.
Refrén
Jó Luboš, ten jede dál,
ze skladu až na digitální král.
Zvedal bedny, teď level hry,
roboti jedou a on je kryje.
Jó Luboš, ten ví kam jít,
budoucnost umí pevně řídit.
AGV jedou bez brzd a chyb,
Luboš je boss, co nezmizí.
(Bridge)
Roboti jedou, hala je živá,
každej ten pohyb smysl má, dýchá.
On jim dává směr a řád,
tohle je svět, kde chce stát.
Ze skladu až na vrchol hry,
žádný limity, jen další dny.
Co bylo dřív, už mizí v dál,
Luboš to dal… a jede dál.
(Závěrečný refrén)
Jó Luboš, ten jede dál,
život otočil, svůj směr si vzal.
Zvedal bedny, dnes vede proud,
technologie hrajou jeho sound.
Jó Luboš, to jméno znáš,
když jde o změnu, on jde až na doraz.
Ze skladu k robotům – jasnej cíl,
příběh co nekončí… jede dál dál dál
Logistik
