[Sloka 1]
Na kopci nad Bědovicema, kde vítr řeže tvář,
žijou tam divný existence – každej trochu zvlášť.
Barák nakřivo, vrata drží jen tak tak,
a když foukne severák, tak lítá i ten plakát.
Pepa první vstává – nebo spíš padá z postele,
kafe chutná jak asfalt, ale drží ho to v nedělní pauze
„Dneska budu makat!“ – to říká každej den,
ale než se rozkouká, už sedí zase venku a chlastá pivo z Bělče
[Refrén]
Hej, kluci z kopce, co maj vítr v hlavě,
život berou po svým – a někdy dost hravě!
Hej, kluci z kopce,
když se večer rozjedou, tak celej kopec hraje a chlastá!!
[Sloka 2]
Pepek spravuje všechno – co jde i co nejde,
jednou opravil plot… a teď se hodně hejbe
Honza má teorii na každej problém světa,
ale když přijde práce, tak zmizí jako pára
V garáži je poklad – stará bedna s nářadím,
polovina nefunguje, ale bude
Ale když se sejdou, tak vznikne velkej plán:
„Uděláme něco!“ – a pak si dají panák, víno a pivo.
[Refrén]
Hej, kluci z kopce, co maj vítr v hlavě,
život berou po svým – a někdy dost hravě!
Hej, kluci z kopce,
když se večer rozjedou, tak celej kopec hraje! Chlastá a chlastá (hey)
[Bridge – pomalejší, s nadhledem]
Někdy sedí potichu a koukaj dolů do vsi,
říkaj si: „Možná jsme blázni… ale kdo dneska není?“
A pak se někdo zvedne, otevře další láhev,
a svět je zas v pořádku – jak starej dobrej nářez.
[Sloka 3]
Ráno přijde kocovina, realita klepe na dveře,
ale kluci z kopce se tomu stejně vysmějou.
„Život není sranda?“ – tak proč se nesmát víc,
když máš kolem sebe partu, co drží víc než klíč.
Na kopci nad Bědovicema to pořád žije dál,
žádnej velkej příběh – jen obyčejnej den.
Každej má svůj styl a každej trochu zmatek,
ale dohromady? To je sakra dobrej spolek!
[Finální refrén – nahlas]
Hej, kluci z kopce, zvedněte sklenice,
na všechny ty průšvihy – i malý pravdy!
Hej, kluci z kopce,
dokud hraje rock’n’roll, tak se máme fajn!
Hej, kluci z kopce chlastáme a pijeme jako duhy každý den!!!!
Logistik
