Vítězství světla

Sloka 1:
Na hraně noci se probouzí zem,
šepoty stínů se lámou jak kmen,
v dálce se rozléhá dávný hlas,
volá nás zpátky, do posledních čas.
Kroky se sbíhají k bráně hor,
plamen se třese jak zraněný tvor,
krvavý úsvit už ztrácí svůj dech,
rodí se světlo na kamenných stech.

Refrén:
Vítězství světla, náš věčný cíl,
ať temnota padne, ztratí svůj styl.
Hvězdy se vrací do našich očí,
boj, který pálí, nás nikdy neskočí.
Vítězství světla, náš mocný hlas,
síla, co vede nás zas a zas.

Sloka 2:
Z popela stoupají neznámé dni,
zbroj válečníků v ohni se třpytí,
každý nádech je volání cest,
které nás donesou k jádru těch měst.
Hromy se valí jak železný zpěv,
každý z nás cítí ten prastarý hněv,
ale my stojíme, dál bez váhání,
chráníme světlo před zhroucením braní.

Refrén:
Vítězství světla, náš věčný cíl,
ať temnota padne, ztratí svůj styl.
Hvězdy se vrací do našich očí,
boj, který pálí, nás nikdy neskočí.
Vítězství světla, náš mocný hlas,
síla, co vede nás zas a zas.

Bridge:
Když stín zaútočí, my zůstanem stát,
v ohni i bouři se nenechám vzdát.
Zvednem své meče a víru v nás,
nechť světlo zvítězí po tisíc krát.

Sloka 3:
Bitva se blíží a otřásá zem,
kroky se mísí s valícím se dnem,
trhliny v nebi se znovu jen smějí,
že hrdinové se zpátky už dějí.
Oči nám plní se odlesky dnů,
kdy světlo stálo na prahu snů,
a každý válečník zvolá teď vřele,
že chrání světlo v posledním směle.

Refrén – finální:
Vítězství světla, náš věčný cíl,
ať temnota padne, ztratí svůj styl.
Hvězdy se vrací do našich očí,
boj, který pálí, nás nikdy neskočí.
Vítězství světla, ať slyší nás svět,
světlo je cesta, začátek i květ.


---

metal, symphonic metal, growl epic metal