Rock na přehradě

Na hrázi burácí vítr jak starej motor,

v botách mám prach a v krvi toulavej odpor.

Ty stojíš vedle mě, vlasy ti letí tmou,

a já vím, že dnešní noc zas bude jen o nás dvou.

Na vodě se houpou stíny našich snů,

nahazuju udici, než začne první tón úsvitů.

Ryby se smějou, že to zase prohraju,

ale ty mě chytáš pohledem – a já se vzdávám rád, fakt se vzdávám.

Ref:

Hej, žijem rock na přehradě, žádnej plán a žádnej stres,

jen kovovej rytmus srdce, co nás žene skrz ten les.

Když tě líbám, svět se láme, jako vlny o náš břeh,

a já vím, že tahle láska není jen tak nějakej hřích.

Na dece u vody, víno a tlející tráva,

tvůj úsměv mě pálí víc než whisky, co se dává.

Když mě strhneš pod sebe, ztichne celej kraj,

jen náš divokej dech a starej přehradní ráj.

Kdesi na molu duní naše kroky

a hvězdy sledujou, jak se láme noc na roky.

Oheň praská, kytara má tři rozladěný struny,

ale zpívám ti refrén – protože ty jsi ta, kvůli který se žije naplno bez nudy.

Ref:

Hej, žijem rock na přehradě, žádný ticho, žádnej klid,

jen divoká noc, co nám v žilách umí řvát a pít.

Když tě hladím, zhasne měsíc jako lampa v bouřce,

jsme dva blázni, co se drží, i když svět je v porce.

Bridge:

A kdyby přišel déšť a smyl všechny viny,

stejně bych běžel s tebou, i kdyby po kotníky v hlíny.

Protože ty jsi bouře, která mě roztáčí,

a u přehrady náš rock nikdy nezmlkne, nikdy se neztrácí.

Závěr:

Hej, žijem rock na přehradě, žijem ho do posledních sil,

v těch vlnách je slyšet všechno, co jsem ti kdy slíbil.

A když mě obejmeš, svět už nemá žádný stěny –

jen přehrada, rock a ty… a my dva nezastavený.