(SLOKA I)
Za hranicí světla, kde začíná ticho bez dechu,
kde bouře láme hory a noc vládne bez hříchu,
tam se zrodil sever. Není to země — je to soud.
Led praská jak ocel, když se probouzí hněv proud.
Medvěd kráčí krajinu, která zná jen boj,
jeho tlapa píše zákon: „Přežij, nebo stůj!“
Jeho dech je mráz, jeho oči dva blesky,
v nich tisíc zim a žádný prostor pro omyl lidský.
(REFRÉN)
Polární kruh — kovový dech světa!
Tady se zrodí síla, která smrt letí splétá.
Led zpívá jak kov, když puká v útrobách země,
moře řve rytmus, který v srdci nikdo nezmění.
Sever je chrám, kde se nebojuje pro slávu,
ale pro čest a holou hlavu.
(SLOKA II)
Lachtani se ženou do vln, jak by je hnala válka,
každý jejich skok je jiskra, která tmu dálka halí.
Moře je jejich zbroj, jejich štít i jejich kříž,
z hlubin se ozývá volání, které nikdy nepřecitneš.
A mezi nimi stojí tučňák císařský, pevný jak sám čas,
když vítr roztrhá nebe, on chrání svůj hlas.
Svou rodinu drží u těla, svým tělem vzdoruje mrazu —
tak stojí válečník, co nikdy neztratí svou otazu.
(REFRÉN)
Polární kruh — kovový dech světa!
Tady se zrodí síla, která smrt letí splétá.
Led zpívá jak kov, když puká v útrobách země,
moře řve rytmus, který v srdci nikdo nezmění.
Sever je chrám, kde se nebojuje pro slávu,
ale pro čest a holou hlavu.
---
(BRIDGE) – (TEMNÝ ZLOM)
Obloha praská. Záře krvavě hoří.
Zelené plameny kreslí stíny bohů na moři.
Zem se třese, ticho padá na kolena,
sever otvírá svou duši — chladnou, nespoutanou, věrnou.
V tu chvíli každý tvor ví, že je jen prachem,
ale prachem, který bojuje, nehasne, nečeká na spásu.
---
(SOUNDTRACKOVÁ PASÁŽ) (vyprávěné, filmové)
Bubny se valí jak ledové hřmění…
Trhliny v ledu zpívají jménem pradávných bohů…
Sever není nepřítel. Je to zkouška.
A kdo projde, ten se vrací jiný — silnější, než je jeho vlastní strach.
---
(SLOKA III) — (NÁSTUP BOUŘE)
Sněhové jehly řežou vzduch, jak by chtěly otevřít svět,
a každý krok zní jako poslední, i když je první hned.
Medvěd se zvedá, lachtan křičí, tučňák stojí pevně —
tři příběhy, tři světy, tři cesty, které vedou do temné.
Člověk, který sem vstoupí, pochopí pravdu krutou:
že sever není kraj, ale síla, která mění duši v zbroj.
---
(FINÁLNÍ REFRÉN) — (METALOVÁ KORUNA)
Polární kruh — říše ledu a hněvu!
Kdo přežije noc, ten pozná svou krev v zpěvu.
Moře duní jako kovová brána,
led tříští se do rytmu, co nemá pána.
Sever volá, a kdo uslyší ten hlas,
ponese jeho stříbrnou zuřivost navždy v nás.
---
(OUTRO) – (DOZNĚNÍ)
Za polárním kruhem nekončí svět.
Tam začíná pravda.
A ta je tvrdá… jako ocel v mrazu.
---
Logistik
