(hluboký sbor, pomalé smyčce) Ó… Jsem město z kamene a krve Ó… Jsem Kolín, dítě Labe a času Ó… Pamatuji víc, než lidé unesou (AKT I – ZROZENÍ U ŘEKY) (sloka – vypravěč) Z vody jsem vstal, když svět byl mladý když břeh byl jen bláto a sen řeka mi dala jméno i směr a já jí dal kámen a tvar Kupci, poutníci, cizinci přinesli hlasy i hřích na křižovatce cest a osudů se učil žít můj dech (sbor) Labe plyne, Labe zná co bylo, co přijde zas město roste z ticha země a čas mu dává hlas (AKT II – KORUNA A KATEDRÁLA) (sloka – mužský sólový hlas) Zvedl se chrám ke kamennému nebi Bartoloměj strážcem bran věže se staly prsty města ukazujícími k výšinám Když král psal zákon do prachu cest a váhy měly svou čest Kolín byl víc než jen tržiště byl slib, co neměl lest (refrén – plný sbor) Kolín! Město mezi řekou a nebem mezi mečem a právem Kolín! Tvůj kámen nese rozhodnutí která změnila řád Dokud stojí chrám a mosty a Labe zná svůj běh město neztratí svou tvář ani v ohni, ani v tmě (AKT III – OHEŇ, VÁLKA, TICHO) (sloka – temná) Viděl jsem prapory i popel viděl jsem strach v očích zdí když válka brala jména a pravda ztrácela štít Domy hořely bez hlasu a zvony mlčely v prach ale pod popelem žilo semeno které neznalo strach (most – šeptaný sbor) Padnout není konec konec je zapomenout město žije v paměti dokud má kdo vyslovit jeho jméno (AKT IV – PRŮMYSL, PÁRA A KREV PRÁCE) (sloka – rytmická, industriální nádech) Z komínů stoupal nový čas železo psalo děj ruce byly špinavé ale hlava nesla směr Kolín se změnil v tepnu která živila kraj ne mečem, ale prací se rodil nový král (refrén – variace, ženský sbor nahoře) Kolín! Město potu a vytrvalosti kde den měl váhu let Kolín! Z hluku strojů zněla píseň že smysl má i svět A když se duše láme a síly dochází město stojí dál a mlčky tě ochrání (AKT V – PÁD A ZNOVUZROZENÍ) (sloka – pomalá, bolestná) Přišly dny bez barvy a slova bez nadějí pravda se šeptala potichu aby přežila v lidech Ale Kolín se nezlomil jen čekal na svůj čas jako řeka pod ledem která ví, že přijde zas (guitar solo – temné, pomalé) (violin solo – lament města) (piano solo – ticho před světlem) (AKT VI – DNES A ZÍTRA) (sloka – návrat síly) Dnes stojím znovu na břehu a dívám se vpřed nejsem bez jizev ale pořád jsem zde Město nejsou jen domy město je paměť a dech a dokud ve mně kráčí lidé nejsem jen stínem v zdech (FINÁLNÍ REFRÉN – OPERA, PLNÁ GRADACE) (sbor -orchestr - kytary) Kolín! Město mezi řekou a osudem mezi včera a dnes Kolín! Tvůj příběh není uzavřen dokud zní lidský hlas Z kamene, potu a víry jsi znovu povstal z ran a dokud plyne Labe dál ty budeš stát (EPILOG – HLAS ŘEKY) (tichý sbor) Ó… Řeka nese paměť měst Ó… A města nesou lidi Ó… Kolín žije

ŠEPOT MĚSTA