INTRO – orchestrální (0:00–0:45)
(Tempo: 60 BPM)
(Smyčce, mužský sbor šeptem, vítr, vzdálené horny)
(pianino solo)
Sníh padá jak ticho z nebe,
hory dýchaj do tmy,
noc má bílé ruce,
a svět se zastaví.
SLOKA I (0:45–1:30)
(Tempo: 80 BPM – pomalý rock, piano + basa)
Pod nohama křupe věčnost,
každej krok je slib,
svahy píšou starý příběh,
co nezmizí, jen spí.
Led se třpytí v očích hor,
jak koruny králů,
zima vládne beze slov,
v bílým ideálu.
PŘEDREFRÉN (1:30–1:50)
(Tempo: 90 BPM – napětí roste)
Nádech studí, srdce hoří,
svět je ostrý jak sklo,
když se rozjedeš dolů,
víš, že tohle je ono.
REFRÉN I (1:50–2:20)
(Tempo: 120 BPM – plná kapela, sbor)
Jsme děti hor a sněhu,
letíme vstříc tmě i dni,
rychlost řeže ticho,
život pálí v krvi.
Bílé království nás volá,
každý pád je vzlet,
na hraně mrazu a odvahy
se učíme žít svět.
SLOKA II (2:20–3:00)
(Tempo: 110 BPM – kytary rytmické)
Lyže zpívaj po ledu,
deska řeže svah,
v zatáčkách se rodí víra,
že strach je jen klam.
Dech se mění v páru snů,
ruce hoří mrazem,
tělo ví, že patří sem,
nahoru i s pádem.
REFRÉN II (3:00–3:30)
(Tempo: 120 BPM – silnější než poprvé)
(violin solo)
Jsme děti hor a sněhu,
v žilách nám teče led,
každej skok je slib,
že se nevzdáme hned.
Bílé království nás zkouší,
kdo má čistý směr,
v tichu hor se rodí síla,
co mění svět i směr.
MOST – OPERÁLNÍ (3:30–4:30)
(Tempo: kolísavé 70 → 100 BPM)
(Sólo zpěv + sbor, dramatická harmonie)
(guitar solo)
Padáš…
a svět se zpomalí…
V jedný vteřině víš všechno,
kdo jsi, kam patříš, proč tu jsi.
Hory neodpouští,
ale učí pravdu znát,
kdo vstane z bílý tmy,
ten se naučil stát.
BREAKDOWN – INSTRUMENTÁLNÍ (4:30–5:00)
(Tempo: 130 BPM)
(Dvojšlap, kytarové běhy, dech)
REFRÉN III – FINÁLNÍ (5:00–5:40)
(Tempo: 130 BPM – maximum, celý sbor)
Jsme děti hor a sněhu,
na hraně nebe stát,
zima je náš učitel,
co nás naučil se bát…
a jít dál!
OUTRO – EPICKÉ (5:40–6:20)
(Tempo: zpomalení na 60 BPM)
(Smyčce, vítr, doznívání)
Až sníh jednou roztaje,
vzpomínky zůstanou psát,
že krása zimy v horách
je odvaha žít… a padat… a vstát.
Logistik
