INTRO – orchestrální (0:00–0:45) (Tempo: 60 BPM) (Smyčce, mužský sbor šeptem, vítr, vzdálené horny) (pianino solo) Sníh padá jak ticho z nebe, hory dýchaj do tmy, noc má bílé ruce, a svět se zastaví. SLOKA I (0:45–1:30) (Tempo: 80 BPM – pomalý rock, piano + basa) Pod nohama křupe věčnost, každej krok je slib, svahy píšou starý příběh, co nezmizí, jen spí. Led se třpytí v očích hor, jak koruny králů, zima vládne beze slov, v bílým ideálu. PŘEDREFRÉN (1:30–1:50) (Tempo: 90 BPM – napětí roste) Nádech studí, srdce hoří, svět je ostrý jak sklo, když se rozjedeš dolů, víš, že tohle je ono. REFRÉN I (1:50–2:20) (Tempo: 120 BPM – plná kapela, sbor) Jsme děti hor a sněhu, letíme vstříc tmě i dni, rychlost řeže ticho, život pálí v krvi. Bílé království nás volá, každý pád je vzlet, na hraně mrazu a odvahy se učíme žít svět. SLOKA II (2:20–3:00) (Tempo: 110 BPM – kytary rytmické) Lyže zpívaj po ledu, deska řeže svah, v zatáčkách se rodí víra, že strach je jen klam. Dech se mění v páru snů, ruce hoří mrazem, tělo ví, že patří sem, nahoru i s pádem. REFRÉN II (3:00–3:30) (Tempo: 120 BPM – silnější než poprvé) (violin solo) Jsme děti hor a sněhu, v žilách nám teče led, každej skok je slib, že se nevzdáme hned. Bílé království nás zkouší, kdo má čistý směr, v tichu hor se rodí síla, co mění svět i směr. MOST – OPERÁLNÍ (3:30–4:30) (Tempo: kolísavé 70 → 100 BPM) (Sólo zpěv + sbor, dramatická harmonie) (guitar solo) Padáš… a svět se zpomalí… V jedný vteřině víš všechno, kdo jsi, kam patříš, proč tu jsi. Hory neodpouští, ale učí pravdu znát, kdo vstane z bílý tmy, ten se naučil stát. BREAKDOWN – INSTRUMENTÁLNÍ (4:30–5:00) (Tempo: 130 BPM) (Dvojšlap, kytarové běhy, dech) REFRÉN III – FINÁLNÍ (5:00–5:40) (Tempo: 130 BPM – maximum, celý sbor) Jsme děti hor a sněhu, na hraně nebe stát, zima je náš učitel, co nás naučil se bát… a jít dál! OUTRO – EPICKÉ (5:40–6:20) (Tempo: zpomalení na 60 BPM) (Smyčce, vítr, doznívání) Až sníh jednou roztaje, vzpomínky zůstanou psát, že krása zimy v horách je odvaha žít… a padat… a vstát.

KORUNY SNĚHU