(Sloka 1)
V Kostelci nad Orlicí, léto hrálo dál,
slunce pálilo do zad a každej se jen smál.
V ruce studený pivo, první přípitek šel,
ten den byl náš a nikdo nikam nespěchal.
Pája byl borec, držel tempo s námi,
hned první razítko – a už jsme v tom byli sami.
Káťa s přítelem – pohoda a klid,
mapa plná piv, co chceš víc chtít.
(Pre-chorus)
Razítka přibývaj, jak běží čas,
tempo vražedné – a baví to nás.
Každej další stánek volá nás blíž,
a ty víš, že tohle jen tak nezažiješ víckrát než dnes.
(Refrén)
Hej, hej, noc je mladá, běžíme dál,
razítka do mapy, smích nás hřál.
Tempo vražedné, ale nikdo nestaví,
každej další lok nás víc a víc baví.
Hej, hej, sklenky cinknou do rytmu dní,
mapa se plní a hlava se točí.
Ať si svět běží, my máme svůj plán,
projít to všechno – až do rána sám.
(Sloka 2)
Holub vylitej jak kbelík, sotva stál,
ale razítko chtěl – a stejně ho dal.
Šafi borec, ten jel bez brzd dál,
každej stánek s úsměvem zdolával.
Verča s Kubou – pohoda jak sen,
razítka sbírali jedno za druhým jen.
Zdravý jádro drží pevnej směr,
klasika zastávek – známe tenhle refrén.
(Bridge)
Někde na zastávce mapa už skoro plná,
ruce od razítek, nálada volná.
Smích se nese nocí a svět se točí,
tohle jsou chvíle, co se nevrací, to víš.
Tempo vražedné, ale stojí to za to,
každej ten moment má svoje zlato.
(Refrén)
Hej, hej, noc je mladá, běžíme dál,
razítka do mapy, smích nás hřál.
Tempo vražedné, ale nikdo nestaví,
každej další lok nás víc a víc baví.
Hej, hej, sklenky cinknou do rytmu dní,
mapa se plní a hlava se točí.
Ať si svět běží, my máme svůj plán,
projít to všechno – až do rána sám.
(Outro)
A pak přišel Dan Pábl jak vítr do plachet,
další razítko – a jel se další level.
Kostelec si pamatuje náš hlas,
mapa plná příběhů zůstane v nás.
Až se zas vrátíme, víme to jistě,
tempo vražedné dáme znovu – ještě víc čistě.
Logistik
