U kopírky stálá krásně se smála.
V mžiku tam byl hned, amor baculatý.
A spřádal lásku mezi kabely a daty.
Honza je ten král z pohádek.
Velké vinohrady měl, byli jeho láskou a vášní.
Avšak teď nová vášeň v něm plane.
Oči má jen pro lásku od kopírky
Ta ho spaluje a láká.
Slíbil Ivě věčnou lásku a věrnost.
A tak půjdou spolu životem.
Byla něžná a vroucí Iva žnoucí.
Nádherná jako květ, poblouznila celý svět.
Uviděla Honzu krále, podlehla kouzlu hned.
V očích se jiskří perla už je tu láska velká.
Jako víno zraje něžný vztah.
Už jen Honza je napořád.
Honza a Iva se rádi mají.
Společně to dají.
Dům a zahradu už mají.
Jen je vylepšit mají.
Úkol to nesnadný.
Ale to dají.
V zahradě ať květiny voní a a cestička nezarůstá.
Smích a radost ať každý den vše probarví.
Když dva se radi májí, je jak v mají.
Lehce, krok za krokem jdou spolu Honza s Ivou.
Po práci si papuče dají a sklenici vína.
Při západu slunce jim to sluší a srdce buší.