(Intro)
Noc padá na starý most,
řeka šumí jako starý blues.
V dálce bliká neon barů,
a v tichu se rodí první tón.
(Sloka 1)
U vody stojí starý klub,
dřevěné dveře vržou jak sen.
Uvnitř je kouř a vůně piva,
a někdo ladí struny jen tak mimo čas.
Lampy svítí do prázdné tmy,
na pódiu čeká zesilovač.
Stačí jeden tón a celý svět
se rozjede jako vlak bez brzd.
(Refrén)
Stín nad řekou, oheň v nás,
noc je mladá a hudba je hlas.
Když kytara začne křičet do tmy,
město se probudí ze snů.
Stín nad řekou, světla v dál,
každý riff je jako signál.
Dokud bubny budou hrát,
tenhle příběh bude žít dál.
(Sloka 2)
Starý Hammond zavrní jak bouře,
basová linka pulzuje tmou.
Kytara kreslí ostré čáry
do noční oblohy nad řekou.
Lidé stojí těsně u pódia,
sklenice cinkají do rytmu.
Někdo křičí, někdo zpívá,
a noc se mění v elektrický proud.
(Refrén)
Stín nad řekou, oheň v nás,
noc je mladá a hudba je hlas.
Když kytara začne křičet do tmy,
město se probudí ze snů.
Stín nad řekou, světla v dál,
každý riff je jako signál.
Dokud bubny budou hrát,
tenhle příběh bude žít dál.
(Bridge)
A pak přijde ticho před bouří,
kytarista zavře oči.
Prsty se rozběhnou po hmatníku
a svět se na chvíli zastaví.
Sólo stoupá jako plamen,
varhany zní jak vzdálený hrom.
V tom jediném okamžiku
všichni ví, proč tu jsou.
(Sloka 3)
Venku řeka tiše plyne,
ale uvnitř hoří oheň tónů.
Staré zdi pamatují stovky nocí,
kdy hudba byla víc než jen zvuk.
Až ráno rozsvítí první světlo,
město se vrátí do svého dne.
Ale někde v hlavách lidí
bude ten riff znít ještě dál.
(Finální refrén)
Stín nad řekou, oheň v nás,
rock and roll nás volá zas.
Každý tón je jiskra v tmách,
co nikdy úplně nezhasne.
Stín nad řekou, noc je král,
hudba zní jak starý signál.
Dokud budou kytary hrát,
tenhle příběh bude žít dál. 🤘🎸
Logistik
