(Úvod – rychlé glam riffy, šťavnaté kytary, energický náběh)
(SLOKA I) – Pradávné roky, divoká zem
Když praotec s kyjem v ruce hledal, kde si lehnout,
u řek a hor našel místa, co vibrovala jako dnešní rock’n’roll.
Čech i Slovák — ještě bez jmen, ale už s chutí se smát —
slavili u ohně všechno, i když nevěděli co.
Mamuti stáli opodál a nechápali,
jak může někdo pařit jen s bubnem a kamenem.
Ale první národy to uměly —
hlasitě, statečně, a hlavně srdcem.
---
(SLOKA II) – (Slované) – (první velká kapela)
Když přitáhli Slované, donesli hudbu, pohodu a první chmel,
a hory od Tater po Šumavu se rozezvučely.
Čech si postavil hrad, Slovák salaš,
jeden zpíval o pivu, druhý o horách –
a občas se hádali, kdo má lepší zpěv.
Ale když se rozezněly bubny,
všichni tancovali jako jeden roj radosti.
Tady vzniklo přátelství, které později nezlomily ani dějiny.
---
(SLOKA III) – (Středověk) – (hospody, smích a bratrství)
Králové bojovali o území, ale lidi řešili důležitější věci:
kdo líp hraje na loutnu, kdo rychleji vypije džbán,
kdo víc vydrží po tanci na stole.
Češi rozdávali sudy, Slováci halušky,
a dohromady to byla nejlepší středověká party.
A i když se říše měnily,
když šlo do tuhého, stáli bok po boku —
s mečem v ruce a úsměvem na rtech.
---
(REFRÉN) – (Metalový úsměv dvou národů)
(Veselý glam-metal chorus, chytlavá melodie)
„Od pradávna spolu kráčáme,
dvě země, ale jedno srdce máme.
Pivo, hory, smích i staré hádky,
Čech a Slovák – bratia navždy.
Glam metal znie cez celú zem,
spolu hráme od včera až po dnešný deň!“
---
(SLOKA IV) – (Nové věky) – (svět se mění, my ne)
Parní stroje, elektrika, vlaky,
a oba národy zjistily, že svět je rychlejší než jejich humor.
Ale na haluškách i pivu se nic nezměnilo.
V šedesátkách hrály bigbíty,
v devadesátkách se učil každý „žít po svojom“,
a dnes jsme dvě země, ale pořád jeden typ člověka:
trochu tvrdohlavý, hodně vřelý,
co se směje i přes těžkosti.
---
(SLOKA V) – (Současnost) – (hranice jen na mapě)
Vlak mezi Prahou a Bratislavou je plný smíchu,
Češi přijíždí na hory, Slováci na festivaly.
A ať se svět točí jakkoli,
při pohledu na sebe víme,
že jsme dvě ruce jedné písně.
Když hraje metal, hulákáme refrén spolu,
protože tahle melodie je starší než dějiny
a silnější než všechny dělení.
---
(FINÁLE) – (Glam)-(metal výbuch)
(Sólová kytara, sbory, radost)
„Tak pripime, bratia, sestry,
na všetky roky, čo nás držia!
Čech a Slovák – jedna krv,
nech to počuje celý svet!
Od pradávna hráme,
od pradávna sme –
kapela, čo nikdy neskončí!“
---
Logistik
