Dutý Hlavy2

**[Verse 1]**

Propasti tmy řvou, jak pekelnej chór,

slova jako sekery, co drtí každej strop.

Jazyk zlatem hnije, mozek dávno v prachu,

kdyby drželi huby, svět by přežil beze strachu.

(Ale ne, radši mluví – asi si myslí, že jsou na TED Talku.)

---

**[Verse 2]**

Mýty splétaj sítě z popela a krve,

prázdný hlavy – relikty nicoty v mlze.

Hrobníci pravdy, šašci z temný síně,

měli by ztichnout, než se svět rozplyne.

(Ale ne, místo toho pořád kecaj – asi si myslí, že jsou na Oscarech.)

---

**[Chorus]**

Hej! Některý duše nemaj právo mluvit,

svět krvácí, když začnou něco žrát.

Jejich slova jsou klec, kde neunikne stín,

tak zavři tu hubu, než spustíš svůj splín.

(A nebo si dej pauzu – svět tě fakt nepotřebuje slyšet.)

---

**[Verse 3]**

Z jejich prázdnoty rodí se toxickej dým,

všechny jejich hlásky řežou jak kyselina.

Když padá vina, volaj tebe k soudu,

jejich hříchy zní jak praskání lodí.

(Ale ne, místo toho pořád mluví – asi si myslí, že jsou na stand-upu.)

---

**[Bridge]**

Vichřice keců, ticho dusí salóny,

chtěl bys chvíli klid, mizí ve škarpě s démony.

Místo ticha slyšíš jejich spálený hlasy,

rozum dávno shořel v moři plným prázdný krásy.

(Ale ne, místo toho pořád kecaj – asi si myslí, že jsou na večírku s celebritama.)

---

**[Chorus]**

Hej! Některý duše nemaj právo mluvit,

svět krvácí, když začnou něco žrát.

Jejich slova jsou klec, kde neunikne stín,

tak zavři ty rty, než spustíš svůj splín.

(A nebo si dej pauzu – svět tě fakt nepotřebuje slyšet.)

---